Historický

Ale jen jedna zbraň změnila nejen bojiště, ale i válku samotnou. Rozšířila rozsah vojenských konfliktů až na vzdálené hranice celých národů a rozpoutala hrůzu, jakou svět dosud nepoznal. Tou zbraní byl bombardér. Na počátku dvacátého století se stal nejsilnějším symbolem moderní války a dal vzniknout obrazům, které definují druhou světovou válku – špalírům bomb padajících z břich letounů B-24, zničeným budovám a hřibovitému mraku. Do žádné zbraně ani zbraňového systému se neinvestovalo tolik prostředků, lidské práce a inovací, a žádný nebyl tak ničivý. Prozkoumáme strategie, technologie, dopady na lidstvo a letadla, která změnila pravidla hry, vyvinutá během druhé světové války.

Němečtí policisté přijíždějí na udání do Itálie zatknout bývalého teroristu Amiga Steigera, který už 20 let pěstuje u Neapole rajčata. Při nezdařené akci je postřelen mladý policista Sauerland, kterého kvůli hrozícímu ochrnutí operuje dr. Fortunattová, Amigova přítelkyně a sama bývalá radikální aktivistka. Mezitím je v Hamburku zatčen Amigův syn, sprejer Rio, u něhož se najde pistole, s níž byl kdysi zastřelen jeden bankéř a jeho řidič. Proto se do jeho případu vloží Sauerlandův šéf Kovacs a přiměje Riovu matku, aby domluvila Riovo setkání s Amigem, při němž ho chce zatknout. Ovšem Amigo, který se mezitím vrátil do Německa, aby zjistil, kdo ho zradil, použije Kovacse jako rukojmí a uprchne zpět do Itálie. Zde se skrývá u dr. Fortunattové, kde ho…

Příběh jednoho člověka, který našel odvahu postavit se moci impéria. Scott využívá nejmodernějších vizuálních efektů a do biblického příběhu vzdorovitého vůdce Mojžíše (Christian Bale) vnáší nový život. Mojžíš se postaví na odpor egyptskému faraonovi Ramsesovi (Joel Edgerton). Přiměje 600 000 otroků, aby utekli z Egypta před útrapami, děsivými smrtelnými epidemiemi a vydali se na dalekou cestu do zaslíbené země. Děj historického velkofilmu, jeho rozsah, rámec, dobrodružství i zajímavé postavy zaručují jedinečnou filmovou podívanou. Exodus z Egypta je původní hrdinská legenda. Je to také silný a osobní příběh bohatý na emoce, soupeřivost a zradu. Je to příběh o neutuchajícím hledání svobody.

Atatürk vybudoval moderní Turecko na troskách Osmanské říše: prostřednictvím sekularizace a westernizace vytvořil novou tureckou identitu v souladu se svými sny. Turecko, postavené na dosud doutnajících ruinách Osmanské říše, se stalo první muslimskou zemí, která se ve své ústavě prohlásila za sekulární republiku. Mustafa Kemal Atatürk prosadil sekularismus jako reakci na osmanskou teokracii a instituce říše – proti islámu účenců ulamů a súfijů, proti islámu lidových vrstev a proti vůli většiny. Byl to „jeho“ sekularismus. Sekularismus „alla Turca“: kemalistická metoda, jak omezit náboženství, které si činí nárok řídit vše – politiku i osobní život, veškeré lidské aktivity, duchovní i světské – na ryze osobní záležitost.

Před 125 lety napsal Rudyard Kipling, Angličan narozený v Indii, sbírku povídek, kterou nazval „Kniha džunglí“ a která se čte dodnes. Příběhy vyprávějí o malém chlapci vychovávaném vlky. Kipling vytvořil pomyslný „zákon džungle“, který musí všechna zvířata dodržovat, jinak zemřou. V podstatě šlo o přežití nejpřizpůsobivějších, ale za fikcí se skrývají fakta. V Indii stále žijí vlci, kteří loví ve vyprahlých rovinách, tygři, kteří se prohánějí po ubývajících lesích, a sloni, kteří šlapou po starých stezkách jako generace před nimi. Natáčelo se výhradně v Indii a my tak můžeme sledovat každodenní i sezónní boje živých zvířecích předobrazů, které Kipling popsal a jež se všechna řídí nepsaným zákonem džungle a snaží se vychovat novou generaci.