Historický

Příběh, který se odehrává v reprezentativních mocenských centrech, na panovnických dvorech ve Vídni, Berlíně i Moskvě. Souběžně rozvíjí osud českého archiváře, jenž se zaplete se srbským protirakouským odbojem. Ačkoli film je koncipován jako pečlivá dobová rekonstrukce, převažuje ve výsledku plochá ilustrace.

Adolf Hitler, jeden z nejznámější zločinců 20. století a strůjce nejtemnějšího období historie. Můžeme ho sledovat od skromné výchovy v Rakousku až po vedení nacistické strany. Hitlerův život znamenal pro Evropu hrůzovládu, jakou ještě nezažila.

Jen málokteré zemi osud připravil tak trnitou cestu moderními dějinami jako Afghánistánu. Předmětem nekončících debat pak zůstává, nakolik se situace v zemi zlepšila od chvíle, kdy sem v roce 2001 pod korouhví operace Trvalá svoboda vyslalo své jednotky na pět desítek států z celého světa. Abychom však porozuměli situaci, v níž se dnešní Afghánci nacházejí, musíme se vrátit několik desítek let nazpět. Koprodukční dokumentární cyklus s názvem Afghánistán: 40 let války proto vypráví příběh země od 60. let, kdy byl ještě Afghánistán pro svou krásnou přírodu, exotičnost i levné drogy rájem pro západní turisty. Na ploše čtyř epizod cyklus vypráví o tragické cestě Afghánistánu od monarchie ke komunismu až ke krutovládě islamistů a západní intervenci… Projekt v režii Mayte Carrascové…

„Především chci říct, že všechno, o čem se v tomto dokumentu mluví, je naprosto legální. Jde tady o legální obchody. Je to něco, co se děje běžně za bílého dne.“ Takový je úvod investigativního dokumentu o novém odvětví sběratelství a aukcích dinosauřích fosilií. Zjistěte, jaká byla cesta zkameněliny největšího triceratopse na světě od nalezení na americké pláni po nový domov u soukromého sběratele, jenž za něj neváhal zaplatit 5,5 milionů eur, tedy zhruba 132 milionů korun plus poplatky. Neměly by podobné artefakty být vyhrazeny muzeím a vědeckému zkoumání? Je tento lukrativní byznys skutečně ještě morální? Poznejte pohled vědců i lidí, kteří z nadšení boháčů pro dinosauří kosti profitují.

Před více než 3 000 lety zahájil Ramses II. stavbu dvou kolosálních chrámů zasvěcených faraonovi a jeho ženě Nefertari. Dělníci se prokopali 55 metrů do nitra kopce s výhledem na Nil a vytvořili gigantické komnaty s pilíři vysokými nejméně 10 metrů. Sochy faraona sedícího na trůnu jsou vysoké 20 metrů a fasáda tohoto chrámu se vymyká všem tehdejším standardům. Jak bylo něco takového možné a jak Egypťané takový projekt 1 500 kilometrů od nilské delty zorganizovali a zvládli? Odpovědi na tyto otázky našli architekti, archeologové a moderní inženýři při jiném kolosálním úkolu: rozebrat stavbu kámen po kameni, aby ji zachránili před stoupající hladinou Nilu.