Historické dokumenty

Po staletí se kolem starozákonního příběhu Rút vynořovalo mnoho legend, jedna z nich ožila na plátně v epickém biblickém filmu režiséra Henryho Kostera, kde titulní hrdinku půvabné Moábky ztvárnila debutující izraelská herečka Elana Edenová. Nadčasový příběh vypráví o víře a oddanosti ženy, která se nejdřív stává členkou vyvoleného lidu a později se zapíše do rodokmenu budoucího královského rodu jako prababička krále Davida. Děj začíná na území starověkého království Moáb, kde lid uctívá svého předního boha Kemoše obětováním vyvolených dětí. Moábci věří, že oběť nevinného dítěte je prospěšná, protože očistí jejich zemi od hříchů a uchrání před židovským nepřítelem. Mladá Rút vyrůstala v chrámu jako jedna z kněžek zasvěcených bohu Kemošovi. Její nesmírná krása ji v dospělosti předurčí, aby doprovázela moábského…

Rok 1781. Stárnoucí a životem zklamaná hraběnka Marie Karolina Chamaré (B. Bohdanová) poskytuje na svém zámku pohostinnost abbému (E. Cupák), jenž se u katolických obyvatel panství těší značnému vlivu. Ve skutečnosti je to bývalý jezuita a fanatický odpůrce jakohokoliv pokroku. Jediný, kdo mu dokáže v názorech na víru a vzdělání odporovat, je mladý vídeňský lékař Kamenický (P. Svoboda). Právě díky němu najde zatrpklá hraběnka novou radost ze života. Její manžel se totiž o ženu ani o panství nestará a věnuje se jen hledání podzemního pokladu a svádění hraběnčiny chráněnkyně Renáty (P. Havlíčková). V té době se do kraje vrací českobratrský emigrant Václav Horák (T. Hanák), který se v jeskynním úkrytu tajně schází se svou milou Frantinou (M. Kuklová). Žárlivý nápadník…

Obsahem tohoto zpracování Dumasových „Tří mušketýrů“ je historie mladého šlechtice ďArtagnana od jeho příchodu do Paříže, setkání s nerozlučnou trojicí přátel Athosem, Porthosem a Aramisem, až po jeho rozuzlení kardinálovy intriky proti královně. Královna Anna Rakouská darovala totiž lordu Buckinghamovi šperk, sestávající ze dvanácti diamantových závěsků, a kardinál dal dva z nich ukrást, aby tak mohl dát králi Ludvíkovi XIII. důkaz o její nevěře. D’Artagnan se však na žádost královny vypravil do Londýna a závěsky přivezl. Kardinálova intrika se zhatila. (FILMOVÝ PŘEHLED 47 / 1954) (oficiální text distributora)

Významný polský spisovatel Henryk Sienkiewicz napsal v roce 1896 román „Quo vadis“, ve kterém na půdorysu romantického milostného příběhu líčí počátky křesťanství v Evropě a vypráví o krutém pronásledování a vraždění křesťanů za vlády římského císaře Nerona. V roce 1951 vznikla v pořadí čtvrtá (avšak první zvuková) filmová adaptace tohoto historického románu. Režisér Mervyn LeRoy natočil dokonalý film pro velké plátno, maximálně věrný knižní předloze. V popředí filmu je sice ústřední milostný motiv Marka Vinicia a Lygie, ztělesněných tehdejšími hollywoodskými hvězdami první velikosti Robertem Taylorem a Deborah Kerrovou, skutečnou dominantou je však herecký výkon Petera Ustinova, který za efektní portrét římského krutovládce Nerona dostal kromě oscarové nominace také Zlatý glóbus. V němé epizodce jedné z Lygiiných otrokyň se krátce mihne…

Ponořte se do světa geniálního vynálezce a umělce Leonarda da Vinci. Ten přichází na královský dvůr experimentovat s lidským tělem, stavět létající stroje, obrněná vozidla a další fantastické vynálezy. Našeho superhrdinu čeká nejen napínavé dobrodružství, ale také osudové setkání s odvážnou princeznou Margaritou, se kterou hledá odpověď na tu nejdůležitější otázku. „Jaký je smysl života?“