Historický

Elitní tým archeologů objevil ve stínu pyramid nové naleziště. Podaří se konečně rozluštit hádanku ztracených faraonů?

V lednu 1945, necelé dva týdny před evakuací vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka, byly veřejně oběšeny čtyři nuceně nasazené ženy, Estusia Wajcblumová, Rosa Robotaová, Ella Gartnerová a Regina Safirsteinová, obviněné ze sabotáže nacistické válečné mašinérie. Anna Wajcblumová Heilmanová, sestra Estusie a nejmladší členka ženského odbojového hnutí, si v pekle Osvětimi vedla deník, v němž popisovala, jak se více než třicet židovských žen, nuceně nasazených v muniční továrně Union, účastnilo nebezpečné operace. Střelný prach z továrny byl po malém množství vynášen a předáván mužům ze Sonderkommanda, plánujícím vzpouru.

V myslích většiny Rakušanů upadl v zapomnění a je téměř neznámý. A to i přes to, že byl velmi významný. Karel I. se stal následníkem trůnu po smrti svého strýce Františka Ferdinanda v roce 1914 a císařem po smrti Františka Josefa I. roku 1916. V nelehké válečné situaci však Rakousko-Uhersko udržet nedokázal. V říjnu 1918 se unie rozpadla na jednotlivé národnostní státy a v listopadu byl Karel donucen podepsat prohlášení o vzdání se moci. Samotnou abdikaci odmítl a s rodinou emigroval do Švýcarska. Následně se dvakrát neúspěšně pokusil o obnovení monarchie. V důsledku této snahy byl nakonec internován na portugalském ostrově Madeira, kde v pouhých 34 letech zemřel.

21. prosince 1988. Blíží se Vánoce a nad skotským maloměstem dojde k explozi. V Lockerbie nastává panika, šok a zmatek. Poslechněte si zprávy z první ruky, jak je formulují očití svědkové, příbuzní, lidé přítomní na místě a členové záchranných týmů, jejichž úkolem bylo obnovit pořádek po nejsmrtelnější katastrofě Velké Británie.

Tento seriál představí, jak mění nejmodernější věda náš pohled na dávnou minulost. Odhalíme kolaps civilizací doby bronzové před více než 3 000 lety, vzestup klasické civilizace a pád Římské říše. Špičkoví historici se s námi podělí o to, jak jim nová data o stavu naší planety poskytují nové poznatky o tom, jak klimatické změny, pandemie a sopečná aktivita ovlivnily běh lidských dějin od starověkého Egypta až po pád Říma. Shromážděním důkazů ze starověkého pylu, jeskynních útvarů, lidské DNA a pozůstatků sopek i dávného znečištění zamrzlého v arktickém ledu zjistíme, jak jsme zranitelní vůči rychlým změnám životního prostředí a že příběh o vlastní stopě lidstva na planetě sahá mnohem dále do minulosti, než jsme si kdy mysleli.