Historický

Sledujte začátek kariéry Lamborghiniho jako výrobce traktorů, tvůrce vojenských vozidel za druhé světové války a konstruktéra vozů Lamborghini, které uvedl na trh v roce 1963 jako společnost Automobili Lamborghini vyrábějící špičkové sportovní vozy.

Divadlo Járy Cimrmana funguje od roku 1967, kdy byla v Malostranské besedě uvedena hra Akt. A přesně po 50 letech, kdy se soubor na jeden večer do Malostranské besedy vrátil, začíná člen divadla Marek Šimon natáčet své kolegy a přátele. V průběhu let sesbírá úctyhodné množství materiálu zaznamenávajícího chod divadla v jeho zákulisí, při stavbách dekorací, při dlouhých cestách na zájezdy po celé republice, i společných výletech. Jsou to chvíle veselé, zdánlivě obyčejné, momenty odchodů dlouholetých členů souboru i příchody mladých herců, kteří s radostí a pokorou vypomáhají, aby divadlo mohlo pokračovat dál. Dokument nabízí unikátní pohled na Divadlo Járy Cimrmana tak, jak by ho kamery zvenčí nikdy nedokázaly zaznamenat.

Představíme vám ženy a muže, jejichž úspěch stál na pochopení síly obrazu a schopnosti chovat se před objektivem přirozeně, vystupovali před ním jako na jevišti. Historie pohyblivých obrázků začala prvním promítáním v kinematografu bratří Lumièrových v roce 1895. Tehdejší filmový průmysl produkoval jen krátké grotesky, využívající pantomimické herectví. Francouzský režisér Georges Méliès k nim pak dělostřeleckým granátem vstřeleným do oka Měsíce přidal doušku poezie. Kamery se však měly brzy stát svědky aktuálních událostí. První filmový týdeník se začal v kinech promítat už v roce 1908… Dvacáté století začalo stavbou prvních kin. Po roce 1945 však svět zachvátila jiná revoluce, která uvedla v život úplně jiný typ média. Pohyblivé obrázky si prostřednictvím televizí našly cestu až do našich obývacích pokojů a napomohly…

Bill O’Neal (LaKeith Stanfield) je prostý zloděj aut, který se však kvůli vydávání za agenta FBI dostane až před potenciální verdikt několika let za mřížemi. Roy Mitchell (Jesse Plemons) ze skutečné FBI mu však nabízí, že by taky mohl jednoduše odejít domů. Pro vymazání trestního rejstříku by ale musel něco udělat; vetřít se do přízně hlavy Černých panterů, radikálního aktivisty Freda Hamptona, a donášet informace. Brzy se po něm však začne chtít mnohem víc, a Bill tak přichází na to, že nepůjde jen o Hamptonův život, ale i o ten jeho.

Antoine Rossignol, přední člen tajné informační služby francouzského krále Ludvíka XIV. a autor důmyslné šifry pro zabezpečení komunikace, svým vyprávěním rozkrývá politické machinace i milostné aféry, které hýbaly nejokázalejším z evropských dvorů 17. a 18. století. Čeho se král, až paranoidně posedlý vlastní bezpečností, obával? Že bude sesazen či dokonce otráven, jak bylo v té době v oblibě? Jaké skandály se cabinetu noir, jak se tajné službě přezdívalo, podařilo rozkrýt a jaké naopak ututlat?