Slečna Julie

Nejznámější hra švédského spisovatele a dramatika Augusta Strindberga z roku 1888 vypráví příběh svatojánské noci o aristokratce Julii a jejím sluhovi Jeanovi. Po bujarém večeru jejich vzájemná náklonost přeroste ve společně strávenou noc, která nadobro změní jejich životy. S uvědoměním si všech možných následků překročení zažitých společenských konvencí přichází vystřízlivění, obavy a těžké vyrovnávání se s nastalou skutečností. Co dál? Je vůbec možné před ní utéct či zapomenout? … V rozmezí 6. až 8. července roku 1969 mohli diváci mezinárodního letního kulturního festivalu ve finské Jyväskylä (Jyväskylän Kesä – Jyväskylské léto) zhlédnout Slečnu Julii v nastudování přední osobnosti českého divadla Jana Grossmana, jenž patřil k nejlepším evropským režisérům. Inscenace vznikla přímo pro tento festival na základě úspěchu Grossmanova Krále Ubu, se kterým zde v roce 1967 hostovalo Divadlo Na zábradlí. Záznam Slečny Julie byl natočen po uvedení na festivalu v televizním studiu v Helsinkách. Díky tomu se nám dochovalo unikátní jevištní dílo, v němž excelují Marie Málková (Julie), Luděk Munzar (Jean) a Jana Hlaváčová (Kristina). Inscenaci dali život také Miloslav Klíma – dramaturgie, Vladimír Nývlt – výprava, Irena Nývltová – kostýmy a Ivan Palec – produkce. Hudební doprovod k dílu složil Zdeněk Šikola. Nešlo však pouze o jednorázovou festivalovou produkci – Slečnu Julii Grossman nastudoval pro Herecký kabaretní klub Na forbíně, který od roku 1969 působil v Malostranské besedě coby jedno z uskupení Pražského kulturního střediska. Nové divadlo však bylo již v roce 1970 zakázáno, a tak se Slečna Julie stihla kromě Finska odehrát pouze na zájezdě v Mariánských Lázních. Grossmanova inscenace se českému publiku představila po bezmála pětapadesáti letech od svého vzniku díky objevu ve finském televizním archivu, který iniciovaly vzpomínky jejího dramaturga Miloslava Klímy.

Herci: Marie Málková, Luděk Munzar, Jana Hlaváčová