Programy

Televizní film z roku 1966 vznikl podle první detektivní povídky Hany Proškové. V ní se v české detektivní literatuře poprvé objevila dvojice – kriminalista Vašátko a jeho přítel malíř Horác. Detektivní povídky české autorky se staly doslova pojmem. Přinášejí vtipné zápletky a překvapivá řešení. Podívejme se dnes tedy na ten první příběh, kterým to všechno začalo. Na dovolené v horské chatě kdesi v pohraničí je zavražděn Horácův známý, malíř Štěpán (M. Macháček). Kdo však mohl mít k činu motiv? Komu byl muž natolik nepohodlný, že jej musel odstranit? Tajemství se možná skrývá v obraze, který je vyvěšen v hospodském výčepu. A je výjev na obraze skutečně tím, čím se zdá být na první pohled? V chatě se Horác (V. Voska) sešel…

Mladý hodinář Matěj se tedy rozhodně své práci nevěnoval s chutí. Dokonce se dá říci, že ho jeho pěkné řemeslo nebavilo. Nad každou opravou se ofrňoval, k čemu opravovat staré krámy. Ani hodiny, které mu do krámu nosila jeho milovaná Rózička, aby své tetě dokázala, že ji Matěj uživí, až se vezmou, mu nestály za trochu námahy. Ale teta už byla dávno rozhodnutá, že svou neteř lenivému mládenci nedá. Zrovna, když to přišla Matějovi říct, objevil se v krámku vznešený zákazník. Dal si u Matěje opravit vzácné hodiny, které přestaly odbíjet třináctou hodinu. Jak si s nimi poradil a co znamenala v jeho životě třináctá hodina, vypráví pohádka Květy Kuršové.

Pohádka o spícím princi začíná zásnubami, na nichž se mají spojit nejkrásnější princ (J. Hrušínský) s nejbohatší princeznou (T. Fischerová). On myslí jen na sebe, ona zase jen na to, co vlastní. Pak se na zásnubách objeví neodolatelná tanečnice Juanita (Y. Blanarovičová), která se princi vlichotí, a oba spolu prchnou ze zámku. Ještě před tím ale princ pošle do vězení Mudrce (E. Cupák) za to, že vytvořil sochu s jeho podobou z kamene místo ze zlata. Mudrcova dcera (V. Freimanová) se rozhodne prince poprosit o otcovu svobodu. Mudrc oživí sochu prince, aby za něj vládla. A ti dva se setkají…

Po několikerém neúspěšném putování za nevěstou vrací se princ ke královskému otci. Oznámí mu, že by mohl získat za ženu princeznu Niněru, kdyby osvobodil jejího Děda Vševěda, jehož unesli ukrutní loupežníci, které nelze porazit, protože sídlí v nepřístupných rozvalinách, k nimž vede jen stezička, po níž projde jediný člověk, a tak oni snadno zlikvidují každého soupeře… Jenže král má v království mohutnou Kordulu. Ta se vydá do rozvaliny, loupežníky přepere a Děda Vševěda zachrání. Ale princ už nechce Niněru, chce Kordulu…(oficiální text distributora)

Jak to chodilo za socialismu, když bylo potřeba něco sehnat Jako v pohádce o kohoutkovi a slepičce. Když zákazník (K. Augusta) potřebuje sehnat výfuk ke svému vozu, v Mototechně se mu vysmějí. Dají mu ale tip na kováře, který by ho mohl vyrobit. Ten slíbí, že výfuk uková, když mu muž sežene pneumatiky k jeho vlastnímu vozu. Ty pneumatiky by byly, pokud by muž zajistil pro rodinu prodejce pobyt na horách v době jarních prázdnin. A tak to pokračuje až do pointy, kterou by vážně byla škoda prozrazovat. Půvabná absurdní povídka ze života reálného socialismu velmi pobaví, zvláště když postavy všech prodavačů, kovářů a různých zaměstnanců sehraje Vladimír Menšík sám…