Programy

Důvod natočení tohoto filmu je jasný: měl zakrýt slavnou kroniku Vojtěcha Jasného „Všichni dobří rodáci“, výpověď o tragických důsledcích násilné kolektivizace. Prorežimní režisér Antonín Kachlík se též věnuje združstevňování moravské vesnice, provázenému omyly a donucováním, avšak ve svém optimistickém pohledu zdůrazňuje nadějné vyhlídky vedoucí ke šťastné budoucnosti. Scelené vesnické lány se sice rodily v bolestech, avšak budou sloužit k užitku všemu dělnému lidu… Stejně jako u Jasného i tady ztělesnil Radek Brzobohatý tvrdohlavého sedláka, jenž si jen pozvolna přiznává výhody společného hospodaření. Narozdíl od poetického rozšafnosti i jadrnosti Jasného kroniky tu však narážíme na hlomozné pozérství.

Sebevědomý mladý venkovský úředník komisař Mach, který má krásnou ženu, po náhodném zranění oslepne. Se ženou se odstěhuje do Prahy. Ve své slepotě, kterou se snaží fyzicky překonat, je mučen žárlivostí a podezřívavostí. Slepota se stala katalyzátorem jeho vrozené žárlivosti, která nyní přerůstá v nesnesitelnost. Je přesvědčen, že ho všichni podvádějí, především jeho krásná žena. Namlouvá si, že má milence, s nímž se schází i v bytě před jeho vyhaslýma očima. Dramatizace románu Ivana Olbrachta označuje za nejtemnější žalář nikoli slepotu hrdiny, ale nesmyslnou žárlivost. Luděk Munzar v titulní roli podává mistrovský výkon, je ideálním interpretem člověka doslova posedlého svými chorobnými představami. Postavu jeho ženy vytvořila Jana Hlaváčová.

Medička Eliška (Anna Geislerová) pracuje v době protektorátu v městské nemocnici, chodí s primářem Richardem a oba se angažují v odboji. V noci přivezou na chirurgii raněného venkovana Jozu (György Cserhalmi) ze vzdálených hor. Odbojová skupina, v níž jsou lékaři zapojeni, je vyzrazena a všem hrozí smrt. Zatímco Richard zmizí do ilegality, Eliška odchází s falešnými dokumenty s Jozou, aby ji ukryl ve své vesnici Želary… Snímek režiséra Ondřeje Trojana byl inspirován prózami brněnské spisovatelky známé pod pseudonymem Květa Legátová Želary a Jozova Hanule. Rozsáhlá kronika, nominovaná na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film, se prolíná s alegorií o moci přírody a paradoxech dějin. Poslední ze zmíněných motivů se objevuje hlavně ve finále, kde příchod sovětských vojáků předznamená absurdní krveprolití.

Česká filmová komedie o tom, že i ono zbytečné „páté kolo“, dokáže občas nejen pořádně rozhýbat zdánlivě spořádanou rodinu, ale také v pravý čas a na pravém místě zasáhnout a zabránit neštěstí. Ačkoli emancipovaná redaktorka jednoho ženského časopisu hlásá, aby se hlavně prarodiče nenechávali zneužívat svými dospělými dětmi, bez zábran přijímá skutečnost, že její matka, dosud čiperná důchodkyně, pracuje v její domácnosti jako pomocnice pro všechno, aniž by se dočkala nejen jakékoli mzdy, ale ani uznání. Babička se však poučí z jednoho článku, který napsala právě její dcera – a vzbouří se. Navíc je natolik moudrá, že zabrání rozpadu manželství jejích nejbližších. Výrazné moralizátorské tendence jsou naštěstí drženy v přijatelných mezích a nabádavé ponaučení je docela humorné.(oficiální text distributora)

Přímé přenosy a záznamy závodů skialpinistů