Programy

Baron Archibald Prášil je vášnivý lovec, nepřekonatelný vypravěč příběhů, příkladný manžel a otec. V mládí si ovšem vedl nevázaně, takže hlavním úkolem jeho komorníka je rozesílat za něj včas alimenty. Baronovi se doposud dařilo tajit někdejší bouřlivý život, jednoho dne však udeří blesk z čistého nebe: na zámku v Prášilech se objeví nový tajemník a s ním přicházejí starosti…

Při velmi složitém procesu združstevňování vesnice se názory dvou přátel dostávají do střetu. Boj těchto rozdílných názorů skončí pro jednoho z nich tragicky. Základní myšlenkou filmového příběhu je vztah stranických funkcionářů k bezpartijním, myšlenka odpovědnosti komunistů v bývalém socialistickém státě.

Řadová opereta, natočená volně podle francouzské předlohy, slibovala na počátku 30. let mírně pikantní zábavu, která těží z přihlouplých dvojsmyslů a narážek. Dnes z toho všeho zůstal jen doklad o tom, jak kdysi vyhlížela ryzí (pseudo)lidová taškařice, opírající se o osvědčené typy – záletného pána, nevěrné manželce a nadmíru rozverné komorné. Zejména ženské role dnes vnímáme jako notně přepjaté a překřičené. Překvapí obsazení Františka Smolíka, jenž se tu směje, tančí, zpívá a dokonce šermuje. Tehdejší operetní diva Mařenka Zieglerová si zahrála ruskou majitelku masérského salonu.

Režisér Julius Matula (*1943) se sice narodil na Slovensku, avšak celou svou filmovou tvorbou je spojen s českým prostředím. Občas se zaměřoval na partnerské vztahy mezi českými a slovenskými partnery, avšak převažovala společenská dramata o složitém vytváření ideologicky žádoucích životních postojů. Čerpal i ze zkušeností se sportem, jemuž se v mládí aktivně věnoval. Jeho tvůrčí dráha (Řeknem si to příští léto, Hauři, Kariéra, Bloudění orientačního běžce) zahrnuje 70. a 80. léta, poté se věnoval českým verzím zahraničních filmů. V dokumentu vyslechneme jeho postřehy o nesnadném normalizačním období, spatříme rovněž ukázky z jeho nejdůležitějších filmů.

Krásná a neskonale laskavá dívka dlouho netuší, že její sestra, která jí závidí tělesný půvab, pravidelně chystá pomalu a nenápadně fungující jed. Ve snímku režiséra Juraje Herze o střetu dobra a zla se chopila výtvarné stránky ve stylu secese Ester Krumbachová.