Programy

Po předčasné smrti své ženy zjišťuje Peter, že jeho šťastné manželství byl klam a že jeho žena Lisa měla milence. Od té chvíle je posedlý myšlenkou, jak záhadného muže vypátrat a zabít. Podaří se mu odhalit jeho identitu, jedná se o Ralpha, uhrančivého španělského elegána. Peter se s ním začne inkognito setkávat v šachové kavárně a během „přátelských“ rozhovorů vyslechne všechny detaily o Lisině nevěře. Zjistí i to, že Ralf sice vystupuje jako zcestovalý boháč, avšak ve skutečnosti je to obyčejný uklízeč, který se může pochlubit jen dluhy a kriminálem…

Lena Schneiderová je prostě chudák, život pro ni totiž není žádný med. Je z něho zklamaná a traumatizovaná, a to především zásluhou její matky, cvokařky a věčné puberťačky, která výchovu své dcery pojala až moc benevolentně. A navíc měla tentokrát tu drzost poslat Lenu na prázdniny do jihovýchodní Asie. Leniny nejhorší obavy se stanou skutečností, když si k ní v letadle přisedne pan „splašený hormon“ Cem Öztürk. Právě tehdy se německá emancipace střetne s takzvanou tureckou „mužností“. Když si Lena myslí, že už nemůže být hůř, jejich Boeing musí nouzově přistát na otevřeném moři. Lena se tak brzy ocitne na opuštěném ostrově společně s Cemem, jeho hluboce věřící sestrou Yagmur a koktavým Řekem Costou.

Mennonité jsou následovníky náboženského hnutí, které má kořeny v Holandsku, kde v 16. století přičiněním misionáře Menno Simmonse vzniklo. Současní mennonité usídlení v Jižní Americe vytváří uzavřené komunity, které se stále snaží žít silně kodifikovaným způsobem, velice odlišným od běžného života globálně propojeného 21. století. Mennonitská společenství se tak na první pohled mohou jevit jako enklávy, do nichž současnost skoro neproniká. Tým francouzských dokumentaristů se snaží nahlédnout pod povrch mennonitských zvyků a odkrýt jejich způsob života, který svou odlišností vzbuzuje nelíčený zájem.

Habsburský císař Karel I. se chystá na svou poslední cestu. Nastupuje se svou ženou, císařovnou Zitou na palubu lodi Glowworm, který je má odvézt do exilu. Karel přišel kvůli porážce v první světové válce o svou císařskou korunu ale i o říši. Byl na odchodu z politického jeviště. Trůnu se však odmítl vzdát. V následujících několika letech za pomoci svého přítele Tamáse Erdédyho vznesl dvakrát nárok na uherskou korunu, ale bezúspěšně. Po téměř šesti stech padesáti letech skončila éra Habsburků. Krátká vláda Karla I. na rakouském trůnu odhalila problémy spojené s monarchiemi. Určití lidé totiž dědili obrovskou moc bez ohledu na svou často nedostatečnou kvalifikaci a chybějící vladařské schopnosti.

Časosběrný dokument P. Štingla zachycuje v průběhu tří let a během několika setkání herce Borise Rösnera v zákulisí, v herecké šatně i na DAMU, kde byl oblíbeným pedagogem. Rösner odkrývá svou duši tvůrce – herce, režiséra, pedagoga, a nic si nenechává pro sebe. Otevírá se divákům, aby popsal herecký život, jak ho sám už od dětství poznal a protože jeho matka byla herečka, znal divadelní šatnu od školních let opravdu důvěrně. Herectví se mu zadřelo pod kůži. Vzpomíná ale i na kolegy, od nichž se učil – především na V. Vosku, se kterým hrál v průběhu šestiletého angažmá v divadle ABC. A právě tam jej dokument zachycuje, při jeho návratu ve hře Frederick, ze života slavného francouzského herce. V rolích…