Arnold musel povinně zhubnout, aby vůbec dokázal máchnout mečem!
Když se v roce 1982 objevil na plátnech kin Barbar Conan, málokdo tušil, že se právě rodí absolutní milník žánru fantasy a jedna z největších kariér v dějinách Hollywoodu. Režisér John Milius, známý svou zálibou v syrovosti a zbraních, stvořil svět, kde krev chutná jako železo a kde se nikdo s nikým nemazlí. Pro Arnolda Schwarzeneggera to byla životní šance, ale cesta k ní vedla přes nečekané překážky, které by i průměrného smrtelníka poslaly do předčasného důchodu.
Svaly, které byly na obtíž
Většina herců v akčních filmech tráví měsíce v posilovně, aby vypadali aspoň trochu jako Arnie. Rakouský obr však narazil na opačný problém. Arnold se na natáčení připravoval tak poctivě, že jeho hrudník a bicepsy byly natolik masivní, že nemohl pořádně upažit ani správně švihat mečem. Aby jeho pohyby vypadaly přirozeně a bojovně, musel na příkaz režiséra paradoxně ubrat na objemu a podstoupit speciální trénink, který mu vrátil flexibilitu.
Když už je řeč o mečích, zapomeňte na lehké plastové rekvizity, se kterými si dnes hrají Marveláci. Každý z Conanových mečů stál tehdy neuvěřitelných 10 000 dolarů a byl vyroben tak precizně, že vážil několik kilogramů. Arnold musel s těmito kolosy trénovat dvě hodiny denně po dobu tří měsíců, aby s nimi dokázal před kamerou manipulovat s elegancí zkušeného válečníka, a ne jako kulturista, co poprvé drží v ruce násadu od koštěte.
Kousání do supa a útoky skutečných psů
Milius vyznával absolutní realismus, což Arnold pocítil na vlastní kůži hned několikrát. Pamatujete si na scénu, kde Conan visí na kříži a v agonii se zakousne do mrchožrouta? To nebyla žádná gumová hračka. Arnold musel skutečně kousat do mrtvého, řádně sterilizovaného supa. Režisér prý trval na tom, aby to vypadalo co nejvíce nechutně, a Arnold po každém jetí musel kloktat silnou dezinfekci, aby se vyhnul nákaze.
Ještě nebezpečnější však byla scéna, kdy Conana pronásledují divocí psi. Ti nebyli zrovna nejlépe vycvičení a v jednu chvíli se na Arnolda vrhli s takovou vervou, že ho srazili ze skály. Herec tehdy utrpěl ošklivé tržné rány na zádech, které vyžadovaly šití. Natáčení se ale nezastavilo – jizvy v dalších záběrech byly skutečné, což filmu dodalo tu správnou porci autentické brutality, kterou fanoušci milují dodnes.
Hlas, který málem nebyl slyšet
Je až k neuvěření, že producenti měli z Arnolda takový strach, že vážně uvažovali o jeho předabování. Jeho rakouský přízvuk byl v té době považován za příliš silný a komický pro roli drsného hrdiny. Nakonec se však rozhodli zariskovat a udělali dobře – Arnoldova dikce dodala Conanovi onen nezaměnitelný, cizokrajný nádech. O to vtipnější je kontrast s jeho filmovým protivníkem, kterého si zahrál James Earl Jones. Zatímco Arnold se se svou angličtinou pral, Jones byl (a je) majitelem nejikoničtějšího hlasu v Hollywoodu, který později propůjčil i Darthu Vaderovi.
Tahle nekompromisní jízda, kde se víc mluví meči než slovy a kde krev stříká v rytmu geniální hudby Basila Poledourise, vás čeká už brzy. Barbar Conan se představí v plné síle v neděli od 20:00 na Nova Cinema. Připravte si drahé kameny a uctěte Croma, protože tohle je přesně ta klasika, která nestárne.