Válečný

Létající pevnost B-17 přezdívaná Memphiská kráska se během druhé světové války stala legendou. Toto je její příběh. Byli to američtí „flyboys“ ve Velké Británii, odvážní mladíci bojující tisíce kilometrů daleko od svého domova za cizí svobodu, a patřilo jim nebe nad celou Evropou zrytou druhou světovou válkou. Do služby šli i přesto, že věděli, že šance na jejich návrat zpět za oceán nejsou nikterak závratně vysoké. Mohli totiž sloužit na nejproslulejším bombardéru své doby, na létající pevnosti B-17 přezdívané podle malby na trupu Memphiská kráska, a za podobnou šanci by mnozí obětovali cokoli. Navíc se skutečně mohli cítit jako hrdinové – pod vedením kapitána Dearborna v podání Matthewa Modinea přežili už čtyřiadvacet zničujících kobercových náletů na Německo a jejich služba…

Edu Součka, jeho maminku a tatínka už známe z filmu Obecná škola. Nyní jsme však v Protektorátu, kdy je rodina osmiletého Edy donucena vystěhovat se z Prahy na venkov k příbuzným. Městečko, kde chlapec dosud trávil jen prázdniny, se nyní stává jeho domovem. Mladá městská rodina se musí přizpůsobit novému prostředí a také soužití pod jednou střechou s tetou a jejími příbuznými, což zahrnuje i velmi přísného dědečka. Eda má před sebou nelehký úkol: najít a obhájit své místo v místní klukovské partě, jejíž svět je naprosto odlišný od jeho městského. Čeká ho cesta k hledání odvahy, ale také k nečekaným rodinným tajemstvím, která vyplouvají na povrch. Svět dětí a dospělých se sbíhá v hledání odvahy a hrdinství. I v…

Boxer Tonda Majer, který se dostal do koncentráku pro rvačku s gestapákem, vzpomíná na vražednou práci v lomech, na kruté týrání nacistů a na vězeňskou solidaritu, která mu pomohla přežít. Sugestivní dílo významného tvůrce.

Sledujeme i osud jejího velitele – četaře Juraje Klimku. V době krvavých bojů o Dukelský průsmyk se mu nevyhne láska a ukáže se, že za maskou suveréna je ve skutečnosti plachý a citlivý člověk. Ve válečných scénách účinkovali tři tisíce příslušníků Československé lidové armády.

Slavný polský režisér Andrzej Wajda ve svém právě dokončeném filmu Katyň zpracoval jednu z nejtemnějších událostí polských dějin: masakr 22 500 polských vojáků i civilistů, který provedla sovětská tajná policie NKVD v roce 1940. Kolem katyňského masakru vznikla řada kontroverzí a nejasností. Hromadné hroby obětí odhalili Němci v roce 1941. Moskva na oplátku z masakru obvinila Němce, západ o masakru mlčel… Rusko až po padesáti letech mlčení v roce 1990 přiznalo, že Stalin vraždy polské vojenské a společenské elity opravdu nařídil. Přesto Rusko stále odmítá odtajnit dokumenty týkající se této události a uznat masakr za genocidu. Filmové drama, které Wajda natočil podle knihy Katyń: Post Mortem od Adrzeje Mularczyka, se zaměřuje na příběhy lidí, které masakr s různou intenzitou osobně…