Komedie

Herec Šnajdr s radostí přijímá nabídku na první režijní příležitost. Nevadí mu, že kvůli tomu musí odjet z Prahy do Olomouce. Naopak. Vztah s manželkou stejně příliš neklape a v Olomouci může bydlet u své svérázné babičky, bývalé herečky, se kterou sdílí specifický smysl pro humor a mystifikaci a která je tak pro něj ideální partnerkou pro improvizované představení. Přípravy na premiéru ale nejdou úplně podle plánu. Babička se nenechá režírovat jen tak snadno a šéf kulturního domu má o umění úplně jiné představy než Šnajdr.

Claude a Marie Verneuilovi v prvním filmu provdali i čtvrtou dceru a ve druhém úspěšně udrželi všechny své dcery i jejich rodiny ve Francii. A právě když se jim je podařilo přesvědčit, aby nikam neodjížděli, nečekali, že všichni skončí v jejich malebném Chinonu a budou je mít víceméně pořád za krkem. Za péči a starostlivost se jim dcery i se svými rodinami chtějí odvděčit a využijí k tomu skutečnost, že Claude a Marie slaví čtyřicet let společného života. Začnou pro ně připravovat velkou oslavu v jejich rodinném domě, a protože to musí být oslava opravdu pořádná, pozvou do Francie i rodiče svých manželů. Claude a Marie tak budou muset pod svou střechou přivítat rodiče zeťáků Rachida, Davida, Chaa a Charlese….

Samir pracuje v luxusní restauraci jako zástupce šéfkuchaře. Jeho boss ho však odmítá povýšit, protože jeho vaření prý postrádá duši. Samir se rozhodne odejít a studovat vaření ve Francii. Plány však musí odložit, když se dozví o nemoci otce, který vlastní malou indickou restauraci Tandoori Palace. Musí nastoupit na otcovo místo, jenže mu moc nejdou indická jídla a restauraci hrozí úpadek. Když zaměstná podivného taxikáře Akbara, velkého znalce kulinářského umění, postupně se změní jeho život a možná jej potká i nečekané štěstí.

Traktorista Tóna Boháček má rád svůj klid a víkendovou partičku karet s kumpány v hospodě. Jenže je ve věku, kdy se měl už dávno oženit, a tak ho jeho máma přinutí, aby se s někým seznámil aspoň na inzerát. Myšlenka na ženění je to poslední, co se Tónovi zamlouvá, ale nakonec mu nezbude, než mámě z nedaleké vesnice přivézt zootechničku Janičku Pazderkovou, se kterou si pod nátlakem dopisoval. Jenže Janička se kvůli škodolibým kamarádkám stydí a nakonec nikam neodjede. Tóna se za každou cenu chce zbavit dotíravé maminky, a tak si přece jen přiveze dívku. Podaří se mu totiž přemluvit náhodnou stopařku, Pražačku Květu, aby jela s ním a předstírala, že je Jana. Třebaže Tóna je pro Květu jen venkovský…

Studijní pobyt českého spisovatele, který v Polsku potká půvabnou dívku, sice skončí bez manželské nevěry, ale podezření přesto zůstává. Koprodukční projekt složitě hledal společnou řeč a nakonec uvízl v dávno vyšumělých schématech. O Polsku, kde tehdy vznikaly takové filmy jako Popel a démant, nic nevypovídá. Za zmínku stojí, že hudbu napsal Wladyslaw Szpilman, pozdější hrdina Polanského válečného dramatu Pianista.