Dramatické filmy

Kriminální drama, které brilantně splétá historická fakta s fikcí, vypráví příběh třech přátel, kteří se ocitnou uprostřed jednoho z nejvíce šokujících spiknutí v americké historii.

Slavný film režiséra Jacquese Deraye byl natočen podle knihy Eugena Saccomana Bandité v Marseille, která vypráví příběh skutečných gangsterů Paula Carbona a Francoise Spirita v období třicátých let. Ve filmu je představují Alain Delon a Jean-Paul Belmondo. Roch Siffredi vychází z vězení a zjišťuje, že se jeho dívka Lola spustila s jakýmsi Francoisem Capellou. Oba chtějí Lolu a oba chtějí ovládnout marseillské podsvětí… Film se v době svého vzniku setkal s bouřlivými reakcemi, jak obdivnými, tak kritickými. Navíc jeho uvedení provázely rozpory mezi hlavními představiteli. Belmondo dohnal svůj spor o nedodržení smlouvy až před soud, který v roce 1972 vyhrál. To rozdělilo obě hvězdy francouzského filmu na celých dvacet osm let, kdy se před kamerou znovu sešli až ve filmu…

Tonda je drobný, brýlatý kluk, nemocný na průdušky. A tak když se rodiče s jeho starším bratrem Jirkou v létě roku 1968 vydávají na výlet do Paříže, má smůlu. Musí zůstat na čerstvém vzduchu na chalupě v Jizerských horách pod dozorem svého dědy. Ten je svérázným potomkem ruských šlechticů, mužem s velkou noblesou, který ve svém životě vždy musel čelit velkým dějinám. Jejich prázdninové soužití, o které Tonda rozhodně nestál, však změní noc na 21. srpna. Děda moc dobře ví, co ruská okupace znamená, má co dělat, aby vyděšeného vnuka uklidnil. Pokouší se ho posílit a navzdory pohnuté době do něj něco ještě dobrého vložit, obohatit jeho duši. Učí ho francouzsky, vybraně stolovat a hlavně se nevzdávat.

Na sklonku 50. let se vynořilo několik filmů, které se snažily ve věrohodnějších obrysech postihnout dobové reálie a osudy úplně všedních lidí. Režisér Zbyněk Brynych si povšiml nejen zavrhlé dlažby ulic a oprýskaných domovních fasád ve staré žižkovské zástavbě, ale také nahlédl do soukromí jednotlivých hrdinů. Posuďte sami: hlavní hrdinové se do sebe zahledí, ale ona si přesto udržuje zřetelný odstup. Muž dlouho netuší, že skutečnou příčinou je stud: žena tají, že za svobodna porodila dítě. Pro věrohodné postižení reálií i nevtíravé vypravěčství, poučené soudobými evropskými trendy, rádi odpustíme i notně kýčovitou milostnou zápletku

Novinářka Helena se po smrti manžela vrací do rodného městečka na pobřeží Anglie. Nejdříve spěchá do galerie za kamarádkou Kitty, která právě pomáhá s vernisáží místního malíře Malcolma. Helena by ráda s Malcolmem udělala rozhovor, umělec se prý ale médiím vyhýbá. V galerii novinářka narazí na jednoho ze zaměstnanců. Zlobí se na něj, protože jí zabral parkovací místo, při rozhovoru s ním však zjistí, že je milý a vtipný. Až později jí dojde, že mluvila s Malcolmem. Následující den se znovu setkají a Malcolm pozve Helenu na výlet. Okouzlená žena se po dlouhé době cítí šťastná…