Drama

155 metrů dlouhá jaderná ponorka K-141 Kursk je „nepotopitelnou“ pýchou Severního loďstva ruského válečného námořnictva. Během námořního cvičení v srpnu 2000 se na palubě nachází 118 členů posádky. 12. srpna otřesou trupem Kursku mohutné exploze, které plavidlo pošlou do hloubky 108 metrů, na dno arktických vod Barentsova moře. Začíná zoufalý boj s časem. Pro námořníky. Pro jejich rodiny. Záchranou operaci komplikuje zchátralé vybavení a odmítavý postoj ruské vlády přijmout zahraniční pomoc…

Jako dryáčnické pouťové představení se otevírá slavné tragikomické podobenství pánů Josefa Škvoreckého a Evalda Schorma. Prý je inspirovala zprávička o kostelníku, jenž se v kterési zapadlé vsi vydával za faráře – a úspěšně tam vystupoval jako sluha boží. Stejně začíná i tento film, ovšem jeho poselství záhy přerůstá v konflikt mezi duchovní posláním a despotickou světskou mocí. Místní Předseda vyzývá samozvaného Faráře k dialogu, ovšem s tím, že vedoucí role mu zůstane zachována. Výtečně napsaný příběh strhává i výtečně napsanými rozmluvami, které hýří četnými paradoxy.

Film se odehrává v předvečer třicetileté války. Šermířské střety se v něm prolínají s příběhy dětských hrdinů, kteří se ocitají v ohrožení. Píše se rok 1611. Hlavní hrdinka, dvanáctiletá Magdalena, se náhodou stane svědkem boje mezi pasovskými žoldnéři a jejich českými pronásledovateli. Seznámí se přitom s potulným muzikantem Matoušem Psíkem. Přátelství jim pomůže překonat všechny nástrahy, v nemalé míře způsobené zázračnou lahvičkou – ta splní svému majiteli jedno přání, ale pak musí být prodána za poloviční cenu, než za jakou byla koupena, jinak její držitel propadne peklu…

Překvapivě životné a přesvědčivé vyprávění o životě dělnické rodiny během hornické stávky ještě úplně nezvučí primitivní ideologickou rétorikou, nezměrná bída i hrdé odhodlání stále fascinuje stejně jako postižení životního styku jak továrnického prostředí, tak proletářů. Nouze v roce 1889 měla totiž podobu hladu.

Na jugoslávském pobřeží žije ve spokojené domácnosti rybář Ivo Kralj se svou ženou Marií, matkou a synem Vukem. Marie, která svého muže miluje a těší se vždy na jeho návrat z moře, se líbí Nikolovi, s nímž se Ivo na taneční zábavě ze žárlivosti popere. Po vypuknutí I. světové války je Ivo mobilizován. Dostane se do zajateckého tábora, kde musí tvrdě pracovat. Jeho rodina pak obdrží zprávu o jeho smrti. Léta ubíhají a osamělou vdovu Marii navštěvuje občas přítel Nikola. Ivova matka jí radí, aby se znovu provdala. Brzy po svatbě Marie otěhotní. Ivovi, který je pokládán za mrtvého, se podaří uprchnout ze zajateckého tábora, kde strávil několik let. Po příchodu domů nachází své jméno na památníku postaveném obětem války….