Dramatické filmy

Hlavní hrdina slavného amerického filmu Paul Kersey (Charles Bronson) je architekt, průměrný občan, který nemá nic společného se světem násilí. Když je však zavražděna jeho žena a znásilněna dcera, změní se v bezcitného mstitele. Přestože je příběh vybudován tak, aby bylo zcela zřejmé, že jediným východiskem ze situace je užití násilí, a to v maximální míře, je tu snaha zobrazit, jak těžké je odpovědět na zbytečné a nepochopitelné násilí. Příběh, který v sobě má něco z tragedie, ostře navozuje otázku bezmocnosti zákona proti organizovanému zločinu a práva obyvatel vzít spravedlnost do vlastních rukou, což je téma u nás dnes stále více než aktuální.

Hans Pippig se v dubnu 1943 dostává za šíření bolševické propagandy do koncentračního tábora Buchenwald. Během nadcházejících let se stane členem táborové buňky, která plánuje ozbrojený převrat, jenž má nastat ve chvíli, kdy budou Němci vyklízet tábor před postupující západní frontou. Na jaře 1945 se do tábora s jedním z mnoha transportů dostává malý chlapec, kterého tam v kufru propašoval přítel jeho otce. Pippig chlapce náhodou objeví a rozhodne se za pomoci kolegů ze skladiště oděvů pro vězně a zabavených věcí chlapce v táboře schovat a uchránit před jistou smrtí… Film z produkce společnosti UFA Fiction představuje druhou adaptaci stejnojmenného románu Bruna Apitze z roku 1958. Autor, který sám coby komunista strávil osm let v koncentračním táboře Buchenwald, v knize…

Ben Cutler začne pracovat jako šéf bezpečnosti ve farmatické firmě Marschland, kteru vlastní Anne Marschlandová, její nevlastní syn Rod a jeho strýc Jeff. Benova dcera Emma chodí do stejné třídy jako Rod a Rodovi se moc líbí. Patty Gregsonová je bývalou kriminálnicí. V minulosti s Benem kradli špinavé peníze. Patty přijede do města, aby získala patent na výrobu vakcíny proti diabetu, který vyvinul zemřelý manžel paní Marschlandové. Potřebuje ho, aby bylo možné vyrobit cenově dostupnou verzi v rozvojových zemích. Když paní Marschlandová se svým zeťem Jeffem zamítnou patent poskytnout, tak Patty řekne Benovi, aby ho obstaral. Pokud ne, tak poví jeho dceři o jeho kriminální minulosti. Emmin učitel zjistí, že Emma opsala úkol od Roda a chce si pozvat jejího…

DALEKÁ CESTA, prvotina Alfréda Radoka (1914 – 1976), se nutkavou expresí svých obrazů z terezínského ghetta a iritujícím skloubením hraného a dokumentárního filmu stala pro komunistický režim natolik neúnosnou, že byla nejprve nakrátko odsunuta do venkovských kin a posléze zcela vyřazena z distribuce. Měl na tom mj. svůj podíl i Radokův kolega Otakar Vávra (*1911), jemuž se Radokův styl zdál prý příliš křečovitý. Jak se Vávra přiznal ve svých vzpomínkách Podivný život režiséra (1996), když se ho přední stranický ideolog, ministr informací Václav Kopecký (1897 – 1961), na film dotázal, svůj názor nesmlčel a „Kopecký zakázal další promítání Daleké cesty v kinech“…

Černá komedie o třech přátelích a jejich společné hrobce. Na samém začátku tohoto příběhu stojí pitoreskní rozhodnutí tří starých mládenců (František Němec, Marián Labuda, Jiří Lábus), zakoupit na venkovském hřbitůvku hrob pro jednoho z nich. Jejich volba padne na hrob s černou plastikou slečny. Této soše se všichni rozhodnou zaslíbit, to bude jediná žena jejich staromládeneckého života. S „černou slečnou“ pak prožijí kus života, u ní se schází k oslavám a dýchánkům. Příběh začíná v okamžiku, kdy zjistí, že pronájem hrobu nebude prodloužen a že do „jejich hrobu“ bude uložen někdo z místních. Humor střídá smutek, moudrost dojetí, ale nad vším vítězí život, který je nevypočitatelný a všechny jejich plány nečekaně pootočí.