Dramatické filmy

Jen několik málo měsíců, po takřka absolutním obsazením země invazivními vojsky Korejské lidové armády, v roce 1950, vydal americký námořní generál Douglas McArthur (Liam Neeson) přímý rozkaz k tajné operaci nazvané X-Ray, která měla dle jeho osobního názoru přivést v případě úspěchu celou jeho rozsáhlou námořní flotilu spojeneckých vojsk, čítajících takřka osmdesáti tisícové vojsko, až k samotným mělčinám přístavního města Inčchon. Mělké vody, obepínající geograficky strategický přístav obsazené země, byly ale poseté podmořskými minami, jejichž plán rozmístění měl pouze jeden jediný člověk, tyranský severokorejský velitel Gye-jin Lim (Beom-soo Lee). Jihokorejský velitel Hak-soo Jang (Jeong-jae Lee) se s generálovým požehnáním vydává společně se sedmi členy na sebevražednou misi, která má rozhodnout o výsledku celé Korejské války. Jeho úkolem je infiltrovat se…

Náměstek ministra a jeho žena byli pozváni na oficiální vládní recepci. Při návratu zjistí, že nemají klíče. Už si zvykli, že jsou neustále sledováni a odposloucháváni, ale tentokrát se děje něco mimořádného. Muž si uvědomuje, jak vratké je jeho postavení a propadne panice. Manželská hádka odhalí vážnou krizi vzájemného vztahu a bezvýchodnost jejich situace. Všudypřítomné ,,ucho“ poslouchá a zaznamenává… Film byl uveden do kin až počátkem roku 1990. Teprve po letech měli diváci příležitost poznat, jak působivá obžaloba totalitního systému byla napsána a natočena ještě před normalizační érou. Jiřina Bohdalová a Radoslav Brzobohatý plně využili nabízející se velkou hereckou příležitost, škoda, že se o tom tak dlouho nesmělo nic vědět.

Předlohy Jana Nerudy patřívaly kdysi k oblíbeným filmovým i televizním tématům. Tímto snímkem na sebe před rovnými šedesáti lety upozornil začínající Jiří Krejčík. I ve výrazně ateliérovém dílu dokázal evokovat mentalitu a předsudky předminulého století. Jednou v úsměvném, jindy ve vážnějším náhledu postihl ruch v jednom malostranském domě, představil pestrou plejádu nejrůznějších nájemníků, kteří tam bydlí, i často malicherné rozbroje, které mezi nimi propukají. Za průčelím malostranského domu „U dvou slunců“ pulsuje život. Bydlí zde Bavorovi, věční otroci hokynářského krámku. Domácí Ebrovi, kteří potřebují výhodně provdat dceru. Starý mládenec doktor Loukota a další zajímavé nerudovské postavičky.

V roce 1759 se ostrov Mauricius v Indickém oceánu ocitá pod francouzskou koloniální nadvládou. Zotročené obyvatelstvo pracující na plantážích cukrové třtiny žije v neustálém strachu. Mezi nimi je i šestnáctiletá Mati , která se odmítá smířit se svým osudem. Na rozdíl od svého otce Massamby , který je léty útlaku rozčarovaný, Mati sní o svobodě a životě mimo plantáže. Jedné noci Mati zoufale prchá před násilím svých věznitelů a nachází útočiště v odlehlé části ostrova, o níž se říká, že je domovem komunity uprchlých otroků. Její útěk vyvolá nemilosrdné pronásledování. Majitel plantáže najme nemilosrdnou otrokářku Madame La Victoire a její syny, aby ji vypátrali. Massamba si uvědomuje, jaké kruté následky čekají její dceru, pokud bude dopadena. Nezbývá mu nic jiného…

Los Angeles čeká velká událost. Za pár hodin se ve městě má otevřít putovní výstava sponzorovaná První metropolitní bankou, na které si veřejnost může prohlédnout originál jednoho z nejcennějších amerických dokumentů Deklarace nezávislosti. I když je vzácná listina pod neustálým dozorem, jako zázrakem téměř před očima šéfa ochranky Williama Joynera zmizí. Hlavním podezřelým z krádeže je elektronický génius Donald Henkel, který navrhl zabezpečovací systém.