Dramatické filmy

Rok 1979. Rozdělené Německo v čase vrcholící studené války. Dvě východoněmecké rodiny touží po normálním životě ve svobodné zemi a v utajení připravují velký plán útěku na západ. Jejich hlavními zbraněmi jsou odvaha a vynalézavost, díky nimž postaví horkovzdušný balón, se kterým se jedna z rodin pokusí přeletět do Západního Německa. Balón však těsně před hranicí havaruje a východoněmecká tajná policie Stasi nalezne stopy po tomto jejich nezdařeném pokusu o útěk. Okamžitě se rozeběhne vyšetřování a pátrání. Obě rodiny pod velkým časovým tlakem shání materiál a vyrábí nový balón, ale každým dnem se okruh policejního pátrání kolem nich zužuje, hrozí jim odhalení a zatčení.

Tragikomedii podle románu Milana Kundery natočil režisér Jaromil Jireš v roce 1968. Mottem filmu je výrok Jirešův: „Škody spáchané na člověku nelze odstranit jako třeba rozbitou dlažbu, protože lidská srdce mají svou paměť.“ V čase vzniku šlo o jeden z mála filmů, který otevřeně hovořil o deformacích 50. let, které měly vliv na pokřivení lidských charakterů. Hlavní hrdina Ludvík Jahn představuje oběť, která se ani po letech nedokáže vyrovnat s utrpěnou křivdou. Chce se za ni pomstít, ale nakonec se všechno obrátí proti němu. Po letech se vrací do rodného jihomoravského města. Rozhodne se svést manželku Pavla Zemánka, který mu zničil život. Ve vzpomínkách se vrací do minulosti, kdy ho za pohlednici se žertovným textem vyhodili ze školy, přišel o…

Rok 1918. Toník se vrací domů z fronty. Na Kladně, kam přijíždí, to vře nespokojeností. Sociální demokraté jsou sice ve vládě, ale nic se nezměnilo. Socialisace provedena nebyla, je hlad a s potravinami se dále keťasuje. Z Ruska přicházejí první zprávy o socialistickém státě. Na 1. máje manifestuje dělnické Kladno svou věrnost ideálům Velké říjnové socialistické revoluce. V prosinci 1920 je i na Kladně vyhlášena generální stávka. Dělníci se ozbrojují, dělnické rady přejímají do svých rukou správu města a ustavují se i v okolních obcích. Je připravováno ozbrojené povstání. Pravicové vedení soc. demokratické strany vpadlo však dělníkům do zad. Do Kladna je posláno vojsko. Stávka je potlačena, vedení zatčeno. Zatčen je i Toník. Avšak žalařování a persekuce dělníky nezlomily. Porážka…

V roce 1976 režisér Juraj Herz překvapil citově působivým příběhem o manželské dvojici (Marta Vančurová a Vlastimil Harapes), která se musí vyrovnat s náhlou smrtí malé dcerky a obtížně hledá znovu cestu k sobě. Snímek s lyrickou kamerou nepodlehl svodům melodramatu a líčí střízlivě i emočně vypjaté scény. Film upoutal na svou dobu odvážnou, byť něžně natočenou milostnou scénou…

Petrona Slomková, děvče z malé moravské vesničky, dlouhá léta nenachází své štěstí. Mlynářský synek Tóma Buryja se jí sice líbí, ale on dá přednost jiné dívce. Z manželství vzejde dceruška Jenufa. Mladá matka krátce nato zemře a ovdovělý Tóma požádá o ruku Petronu. Sňatek je uzavřen čistě z rozumu, bez lásky, aby malé děvče mělo matku. Příkladně a láskou více než mateřskou miluje Petrona, nyní již zvaná po muži Buryjovka, svou nevlastní dcerku. Manželství je však naplněno karbanem a dluhy, jichž se Tóma dopouští. Nakonec zemře v mladém věku a o jeho dcerku se tak stará pouze „macecha“ Buryjovka, k níž toto označení není vůbec vhodné, protože děvčátko opravdu miluje jako vlastní. Před Buryjovkou vyslovuje obdiv za lásku k vyvdané…