Drama

Vom Aufstieg zweier Visionäre erzählt der erste Teil von „Die Dasslers – Pioniere, Brüder und Rivalen“. Christian Friedel als detailversessener Tüftler und Hanno Koffler als dandyhafter Lebemann mit Geschäftssinn spielen in den Hauptrollen die unterschiedlichen Charaktere Adi und Rudi Dassler, deren grenzenloser Ehrgeiz zunächst zu großen Erfolgen, später aber in eine erbitterte Feindschaft führt. Gekonnt verbindet das Regie-Duo Cyrill Boss und Philipp Stennert die emotionale Familiensaga mit der Vorgeschichte der heutigen Weltkonzerne Adidas und Puma, die auf einen fränkischen Schusterbetrieb zurückgehen. Premiere feierte der Event-Zweiteiler beim Filmfest in München, wo er mit dem Bernd-Burgemeister-Fernsehpreis ausgezeichnet wurde. Herzogenaurach, 1922. Der technisch begabte Adi (Christian Friedel) und sein geschäftstüchtiger Bruder Rudi (Hanno Koffler) Dassler setzen im Familien-Schusterbetrieb auf die Herstellung von Sportschuhen…

Manželský pár Ella a Oscar právě oslavili stříbrnou svatbu. Dosud spolu žili v manželství velmi spokojeně, ale když jim jejich přátelé oznámí, že si nezávazně užívají se souhlasem toho druhého, začnou Ella a Oscar s touto myšlenkou také koketovat…

Když 15. března roku 1939 obsadila nacistická armáda Čechy a Moravu, nastala pro český národ doba smrtelného ohrožení. O pár týdnů později začalo pro divizního generála Aloise Eliáše nejdramatičtější období jeho života – dne 27. dubna 1939 byl jmenován ministerským předsedou vlády Protektorátu Čechy a Morava. A to navzdory tomu, že nacistům byla známa Eliášova činnost v ruských a pak ve francouzských československých legiích, i to, že byl zastáncem aktivní obrany v době mnichovské kapitulace. Alois Eliáš funkci v protektorátní vládě přijal s plným vědomím rizika a nebezpečí: byl si vědom toho, že spoluprací s nacisty pošpiní své jméno, věděl, že se neobejde bez předstírané loajality. Tragičnost svého rozhodnutí vyjádřil slovy: „Nevezmu-li to, dostanou to lumpové, vezmu-li to, oprátka mě…

Do Ameriky počátku 20. století, země velkých vzletů i velkých pádů, přijíždí mladý Čech Karel Rossman. Strýc Jakob, který je zde považován za nejbohatšího muže, jej přijme jako vlastního syna pod podmínkou Karlovy absolutní podřízenosti. V tvrdých poměrech, tolik vzdálených idylické Evropě, však mladý muž neobstojí, a je proto strýcem tvrdě a nečekaně zavržen. Amerika mu tak nastaví svoji druhou tvář – stává se z něj vyděděnec bez budoucnosti. Východisko z krušné situace hrdina nalezne s pomocí věčně opilého námořního topiče v cestě do vzdálené Oklahomy po boku hodné servírky Terezy.

Snímek Smrtihlav se od většiny předešlých filmových zpracování s tímto tématem liší. Z výrazné části se totiž zaměřuje také na opačnou stranu barikády na samotného Heydricha. Ten zde není pouhým předmětem atentátu, ale důležitou aktivní postavou. Vedle příběhu Československých parašutistů sleduje film Smrtihlav i jeho život, vzestup a kariéru, kterou ukončil jako jeden z největších prominentů Třetí říše. Nejnovější verze atentátu na Heydricha tak ukazuje nejen hrdinství, ale i nelítostné zlo, proti kterému je namířené. Právě k tomuto pojetí odkazuje český název stejně jako na fakt, že Heydrich byl jedním z inženýrů takzvaného Konečného řešení židovské otázky.