Dokumenty

Na odlehlém skalnatém ostrově u jihokorejského pobřeží vycházelo slunce. Vojenský důstojník se připravoval na cestu na pevninu pro zásoby. Zaslechl zvuk výstřelu, vzhlédl a nechápal, co se děje. Několik jeho kolegů, roztroušených po vojenském areálu, bylo zastřeleno. Jiní zoufale utíkali, aby si zachránili život. Za nimi se vydala skupina mužů a střílela po prchajících vojácích. Nebyli to však vojáci nepřátelské armády. Byli to jejich vlastní. Jednalo se o skutečný příběh o spiknutí, jehož cílem bylo zabít severokorejského diktátora Kim Ir-sena, jehož krutý režim začal po druhé světové válce.

V Peru, 350 km jižně od hlavního města Limy, lze na planině Nazca z nebe spatřit gigantické geoglyfy. Obrazce představující stylizovaná zvířata – kolibříka, opici, pavouka, velrybu –, stejně jako spirály a čáry dlouhé několik kilometrů. Kdo tyto linie nakreslil? Jak a proč? Co kresby představují a jaký je jejich význam? A jsou opravdu dílem kultury Nazca, kterou si s jejich vznikem spojujeme, nebo mají původ v ranějším období latinskoamerických dějin?

Prostřednictvím příběhů bývalých celníků se chtějí tvůrci dokumentu zabývat tím, jak zrušení hranic ovlivnilo životy konkrétních lidí i společnosti. Životní pohyb v našem případě bývalých celníků je pohybem hranice: kde se dnes nachází hranice našeho státu, národa, historie, kultury? První republika byla dobou svrchované národně-občanské emancipace, pak přišly režimy totalitní, následně opět osvobozující doba demokracie, ale k čemu směřovat dnes? Dokážeme v sobě nalézt vnitřní hranice své identity, jestliže se nelze opřít o hranici viditelnou a pevně danou? Budeme sledovat život tří celníků z České republiky, Polska a Slovenska v regionu nejvýchodnějšího českého města Jablunkova, kde se nacházely hraniční přechody všech tří států. Budou nás zajímat jednotlivé lidské a společenské příběhy a také srovnávání daných kontextů, ze kterého by mělo…

Keď sa uväzneného biskupa Michala Buzalku spýtala jeho neter, prečo neemigroval ako druhí, odpovedal: Nič som zlé neurobil, pred kým som mal utekať? Pán Ježiš trpel za mňa, prečo by som ja nemohol trpieť preňho? Počas druhej svetovej vojny bol Michal Buzalka vojenským biskupom, čo komunistická moc zneužila ako zámienku k obvineniu z kolaborácie. V roku 1951 ho v bábkovom procese proti trom katolíckym biskupom odsúdili za vojenskú zradu, velezradu a špionáž pre Vatikán. V temných obdobiach 20. storočia si však biskup Michal Buzalka zachoval svetlo. Oporou mu bola pre neho typická spiritualitu kríža, výstižne vyjadrená aj jeho biskupským heslom Per crucem ad lucem. Skrze kríž ku svetlu.