Dokumenty

Přidejte se k Leovi a jeho kamarádům! Společně totiž zažijete nejedno skvělé dobrodružství! Prozkoumáte zajímavá a exotická místa a dozvíte se mnoho zajímavostí o zvířatech a přírodě!

Renomovaný český kurátor a výtvarný publicista Ondřej Horák sleduje šest výtvarných umělců přímo u tvorby jejich uměleckého díla. V prvním díle se divákům představí Krištof Kintera, který začíná pracovat na novém objektu s ekologickým poselstvím. Připravuje jej na míru pro Trienále designu v Miláně. V ateliéru v bývalé industriální hale roste Out of Power Tower, sestavená z tisíců použitých alkalických baterií. V dokumentu o Kateřině Šedé a jejím projektu UNES-CO zase sledují tvůrci dopady uměleckého aktivismu za hranicemi uměleckého světa. A například Vendulu Chalánkovou zachycuje dokument při práci na komiksu o Leoši Janáčkovi pro Turistické informační centrum města Brna nebo během kreseb, které slouží jako podklady pro dětský animovaný pořad České televize Zpívejte s námi.

Ladislav Smoljak jako zapálený turista se vydává za hudebními velikány a po jejich stopách, které zanechali na českých hradech a zámcích. Nešetří námahy, aby se na vlastní oči podíval na místa spjatá s událostmi, která většinou známe jenom jako heslo z učebnice..

Německý pozdně romantický skladatel Richard Wagner byl nechvalně známý antisemita. Jeho spisy o židech byly později vyzdvihovány Hitlerem a nacisty. Ale je tu ještě jedna méně známá strana tohoto příběhu. Po řadu let mnoho nejbližších Wagnerových spolupracovníků byli židé – mladí hudebníci, kteří mu byli osobně nesmírně oddaní a poskytovali zásadní pomoc při prosazování jeho děl a divadelní kariéry. Čím je přitahoval? A jak mohl Wagner dokonce využívat jejich náklonnost? Tyto otázky naleznete v dokumentu Wagnerovi židé, což je patrně první film, který se zaměřuje na Wagnerovy osobní vztahy k židovskému národu a náboženství. Filmaři točili v Německu, Švýcarsku, Itálii a Izraeli. Dokument odhaluje tento pochmurný příběh prostřednictvím archivních zdrojů, dobových rekonstrukcí, rozhovorů a provedením původních skladeb Wagnerových židovských kolegů….

Obrazy Jana Vermeera fascinují po staletí. Objev spodní vrstvy Vermeerova díla Dívka čtoucí dopis, jejíž možnou existenci naznačil již dřívější rentgenový snímek z roku 1979, rozvířil diskuse při celkové restauraci plátna v roce 2017. Kunsthistorici spolu s restaurátory byli nuceni řešit dilema, zda dílo ponechat v podobě, kterou jsme tak dobře znali a která vešla do kulturního povědomí, anebo je nyní vystavit v nově objevené podobě, jak je autor zamýšlel – jinak, než jsme se doposud domnívali. To, co začalo jako běžné restaurování, se stalo radikální proměnou ikonického obrazu.