Dokumenty

Dokument je tak trochu príbehom herca hľadajúceho odpovede na otázky vlastného pôvodu. Zároveň cestuje po stopách pápeža Františka, odkrýva minulosť jeho rodičov a prarodičov prichádzajúcich do Argentíny a dáva ich do súvisu s dnešnou utečeneckou krízou.

Jedna z nejoblíbenějších filmových adaptací Dumasových Tří mušketýrů je bezesporu ta, která byla natočena před více než čtyřiceti lety. Režisér Bernard Borderie obsadil do role d’Artagnana Gérarda Barraye, který vždy vrchovatě naplňoval představy o romantickém hrdinovi.Snad všichni diváci vědí, co bude následovat, když mladý gaskoňský šlechtic, který opustil svůj rodný kraj, aby se v Paříži stal mušketýrem, vjede na svém omšelém koni do Meungu a střetne se poprvé s neznámým šlechticem s černou páskou přes oko, který bude tolikrát usilovat o jeho život. A všichni se těší, když si d’Artagnan v jednom odpoledni domluví souboj postupně s Athosem, Porthosem a Aramisem, protože pak uslyší větu, která mnohým zněla v uších celé dětství: „Jeden za všechny, všichni za jednoho“Více než dvě…

Ve francouzském provinčním městečku se narodí trojčata. Ten nejmladší, řečený Kadet Rousselle, odchází do světa, samozřejmě do Paříže. Seznámí se s potulnými kejklíři a je zatažen do royalistického spiknutí. Po různých dobrodružných peripetiích, všemi oslavován, vrací se do rodného městečka jako generál.

Dokumentární film Ruce, kruh a hlína představuje portréty těch tvůrců z řad Nositelů tradice lidových řemesel, kteří se věnují starým hrnčířským technologiím. Šest oceněných řemeslníků předvádí na hrnčířském kruhu výrobu lidové fajánse, habánské fajánse, kolovečské keramiky, tupeské majoliky a černé hrnčiny.

Do reálného života uvedlo Babičku Boženy Němcové zejména její filmové zpracování. Byla tak vytvořena vizuální typologie idyly, vznikl autentický filmový záznam z pobytu Babičky v Národní chaloupce. Stejně tak i neustálé uvádění tohoto díla na jevišti Národního divadla svědčí o tom, že útlá knížka se prostě stala literární a dramatickou klasikou a je trvalým obrazem Babičky coby reálné postavy historického rozměru. Jako taková se babička z Ratibořic stala vzorem laskavé, moudré, shovívavé a útěšné bytosti, stala se archetypem. Božena Němcová stvořila mytologickou postavu v reálné podobě a konfiguraci, v reálném prostředí, stvořila mýtus. Jsou a budou tímto „prototypem“ nekonečně laskavé babičky poměřovány současné a budoucí reálné babičky? Jaký význam má naše „národní babička“ např. pro výchovu dětí? A jak se…