Dokumenty

Vzájemné ovlivňování rostlin a okolního světa je mnohem rozmanitější, než jsme si mysleli. Vědělo se, že rostliny jsou citlivé na teplotu, sluneční záření nebo vlhkost. Díky moderním zobrazovacím metodám můžeme rostliny zkoumat mnohem podrobněji a s údivem zjišťujeme, že jejich svět vlastně ještě vůbec neznáme. S rostlinami máme některé společné vlastnosti. Mají například cévní soustavu srovnatelnou s našimi žilami a tepnami, které zajišťují oběh tekutin. Disponují také sítí k přenosu elektrických impulzů podobnou našim nervům, která slouží k přenosu informací. Vylučují hormony a mohli bychom najít ještě mnohé další shodné znaky. Třeba z genetického hlediska mají rostliny stejné geny nezbytné pro sluch jako živočichové. Ale mohou opravdu „slyšet“? … V boji o přežití si rostliny vypracovaly účinné, někdy až zákeřné metody….

Zatímco ruské bombardování mění ukrajinská města v ruiny, na druhé straně hranice vede Kreml další válku. Informační, s použitím nové zbraně hromadného ničení – fake news. Tyto útoky jsou výsledkem strategie zahájené už před deseti lety. Vede ji kremelský generální štáb podřízený jedinému muži – Vladimiru Putinovi. Jde o válku, která má k dispozici nový arzenál, různorodý a proměnlivý. Skrývají se za ním sociální sítě a státní média, influenceři, trollové a internetové boty. Pomalá, nenápadná ofenziva šířící se po celém světě. Od krize kolem nezávislosti Katalánska přes krizi v Sahelu až po porážku Hillary Clintonové. Za všemi těmi událostmi je patrná ruská stopa. Jak se Kremlu podařilo za pouhých deset let ovlivnit veřejné mínění po celém světě a otřást západními demokraciemi?

Zahrada je vždy odrazem své epochy. Její úprava a někdy i staletí trvající péče o ni jsou svědectvím o módě, o duchu doby i o politickém vývoji. Jsou to jakési kvetoucí časové schránky, které otevírají pohled do císařských paláců i arcibiskupských sídel. Ve skvostech rakouské zahradní architektury se odráží dobový vkus, mocenské poměry i souznění kultury s přírodou. Dnes jsou tyto zahrady díky péči a lásce probouzeny k novému životu. Rakouský dokument nás zavede například do zahrad zámků Hof, Neuwaldegg či Ambras poblíž Innsbrucku.

Tollundský muž je přirozeně mumifikované tělo, které nám umožňuje zblízka pohlédnout do minulosti. O koho šlo, jak žil a jak se ocitl zde v rašelině s provazem kolem krku?

V deväťdesiatych rokoch na Slovensku sa z pádu komunistického režimu radovali nielen bežní občania, ale aj niektorí kriminálnici, ktorí lacno získanú slobodu pochopili ako príležitosť k novým zločinom. Naopak bezpečnostné zložky, ktoré dovtedy slúžili totalitnému režimu, neboli schopné nastaviť sa na nové podmienky v demokratickom štáte. V krajine sa začal rýchlo rozvíjať organizovaný zločin. Jedným z tých, ktorí sa stali jeho výraznými tvárami, bol Jozef Roháč, zločinec s literárnym talentom. Nájomný vrah Jozef Roháč bol v Maďarsku právoplatne odsúdený na doživotie. Ako povedal, nič ho už nemôže prekvapiť. Môže však prekvapiť nás – tým, že by využil svoj literárny talent a napísal príbeh organizovaného zločinu 90.rokov. Netreba pochybovať, že by to bol bestseller nielen medzi kriminalistami.