Dokumenty

Tenhle rodák z Kanárských ostrovů je opravdu nepřehlédnutelný. Nelze ho označit za krasavce, ale charisma má na rozdávání. A navíc je excelentním hercem. Umění má v krvi, jeho strýcem byl slavný španělský režisér Juan Antonio Bardem, matka Pilar byla herečkou. Javier zkrátka náleží k významné španělské umělecké dynastii. Jeho talent brzy zaujal nejen španělské filmaře: Pedro Almodóvar jej obsadil do snímku Vysoké podpatky, Bigas Luna pak do filmu Šunka, šunka, kde si Bardem poprvé zahrál se svou budoucí manželkou Penelope Cruzovou. Alejandro Amenabar využil jeho výmluvného obličeje ve filmu Hlas moře, Miloš Forman z něj udělal malíře Francisca Goyu. Okouzlil i Woodyho Allena, Sama Mendese či bratry Coenovy. Je příkladem evropského herce, který se dokáže naprosto přirozeně prosadit kdekoli ve…

Uznávaný šéfkuchař Gordon Ramsay přichází do restaurací, které mají problémy. Ať už to jsou potíže s kvalitou pokrmů a nebo majitelé nevědí, jak přilákat více zákazníků. Gordonovy radikální změny v chodu jednotlivých restaurací způsobují konflikty nejen mezi ním a vedením restaurace, ale v prvé řadě s šéfkuchaři. Jak obstojí restaurace při náhodné Ramsayho návštěvě? Pomohly jim změny k odražení se ode dna?

Usvědčený vrah Callum Lynch (Michael Fassbender) je nedobrovolně vysvobozen z cely smrti jen proto, aby se stal součástí staletého boje mezi asasíny, templáři a španělskými inkvizitory. Jeho novým vězením se stává tajné zařízení Abstergo vybavené revoluční technologií Animus, která odhaluje v lidské DNA genetické vzpomínky a tím umožňuje vrátit se a prožít vzpomínky předků, které byly dosud ztracené v minulosti. Callum se díky Animusu propojí se svým prapředkem žijícím v Granadě a Seville v období španělské inkvizice v 15. století. Jmenuje se Aguilar de Nerha a je členem bratrstva asasínů, které už několik století vede skrytou válku s řádem templářů, svým odvěkým nepřítelem. Tajná organizace asasínů se zavázala chránit svobodnou vůli lidstva a snaží se zabránit tomu, aby se templáři s…

Od středověku poutníci putovali za hroby svatých a slavnými relikviemi po celé Evropě a Blízkém východu. Úcta k relikviím – tedy tělesným pozůstatkům světců a k předmětům s životem svatých spojených se datuje od raně křesťanské doby. „Velmi důležitou součástí kultu relikvií byla víra, že tyto lidské ostatky nebo předměty v sobě mají sílu, protože patřily člověku, který stále žije v Boží blízkosti. Díky tomu se tak může za nás na tomto světě přimlouvat. Proto byly neseny v procesích proti moru nebo sloužily jako ochrana proti nepřátelským vojskům,“ zdůrazňuje historik, jezuita a průvodce pořadem Miroslav Herold. Mezi posvátnými relikviemi se u křesťanů největší váhy dostávalo ostatkům, které jsou spojeny s Ježíšem Kristem. Část Kristova kříže, hřeb, kterým byl přibit na…

Vynalézavost československých inženýrů byla známa i ve světě. Dodnes máme v republice zachovánu řadu technických skvostů, dokazujících jejich důmyslná řešení. Spolu s Tomášem Hanákem se v novém dokumentárním cyklu vydejme po jejich stopách… Technické a průmyslové památky jsou fascinující nejen z technologického hlediska, ale dokazují i vynalézavost našich předků. Šlo kdysi o stavby účelové, které v mnoha případech oplývají estetickou kvalitou, jiné ji nabyly s postupem času, ale mnohé nyní po letech stagnování a chátrání třeba hledají svůj nový účel – staly se z nich muzea daného řemesla, rozrostly se, případně slouží svými výjimečnými prostory jako místo pro kulturní akce…