Historické dokumenty

V roce 1945 vstoupil svět do atomového věku. S tím, jak se upevňovala jeho role otce bomby, se Oppenheimer stále více obával potenciálního nebezpečí, které by vědecké vynálezy mohly představovat pro lidstvo.

Dvoudílná televizní minisérie režiséra Andreie Konchalovského vychází z dávného Homérova eposu o muži, který musel překonat mnoho životních překážek na své strastiplné cestě, aby se po dvacetiletém odloučení vrátil ke své milované Penelopé.

Československo bylo při svém vzniku jedním z ekonomicky nejvyspělejších států tehdejší Evropy. Vděčilo za to generacím průkopníků, kteří se v průběhu 19. století odvážně pouštěli do průmyslového podnikání. Jejich jména jsou již mnohdy pozapomenuta, přestože z jejich dědictví dodnes těžíme. Zůstaly po nich světově proslulé značky a pyšné tovární haly. Svou prestiž dávali okázale najevo a jejich vlastní sídla byly dílem znamenitých architektů. Dokázali však také štědře investovat do umění, neváhali s podporou mladých talentů, nezapomínali ani na sociální programy a filantropii obecně. Jejich jména stojí za to, aby byly připomínány.

V roce 1943 se Hitler snaží zvrátit dosavadní vývoj války. Veškeré snahy včetně největší tankové bitvy končí neúspěchem. Po vytvoření druhé fronty Hitler dělí jednotky mezi východ a západ.

Přenesme se do doby, kdy se budovaly velkolepé katedrály. Jaké bylo tajemství jejich vzniku? Z čeho čerpali tehdejší mistři znalosti o konstrukci tak obrovských staveb? Přiblížíme vám příběh vzniku skutečných perel architektury, nekrásnějších zástupců těchto „pyramid Západu“ – katedrály svatého Štěpána ve Vídni, kolínského Dómu či katedrály v Chartres. Čím udivovaly středověké návštěvníky a co na nich a v nich obdivujeme dodnes? Kdo byli oni mistři stavitelé – tito umělci kamene?