Historické dokumenty

Před zhruba 250 lety v Královci způsobil Immanuel Kant revoluci v myšlení. Proslul svým konceptem „kategorického imperativu“ a kladl si otázku, zda je člověk svobodný ve svém myšlení a jednání, zda sám rozhoduje o svém osudu a je ze své podstaty dobrý, či špatný. Narodil se 22. dubna 1724 v pruském Královci a je o něm známo, že až na několik velmi krátkých a sporadických výletů do blízkého okolí své rodiště nikdy neopustil. Přesto jako by mu v hanzovním přístavu vesmír ležel u nohou. Německý životopisný dokument nabízí alespoň letmé nahlédnutí do bohatého světa Kantových myšlenek.

Válka amerických kolonií o nezávislost na Velké Británii je tradičním schématem hollywoodských produkcí. Velkofilm režiséra Rollanda Emmericha a scenáristy Roberta Rodata zachycuje v hlavních momentech konflikt od počátku až po závěrečnou kapitulaci Britů u Yorktownu roku 1781. Postava titulního hrdiny je inspirována proslaveným vůdcem domobrany „lišákem močálů“ Francisem Marionem. Vdovec Benjamin Martin (Mel Gibson) vychovává pokojně svých sedm dětí a pečuje o rozsáhlé plantáže. Začínající války s Brity se odmítá účastnit, a proto jím nejstarší syn Gabriel (Heath Ledger) pohrdá. Válka ale dostihne každého. Na farmu se po krvavé bitvě uchýlí ranění z obou stran. Benjamin je všechny ošetřuje stejně pečlivě. Oddíl britských „červenokabátníků“ vedený brutálním plukovníkem Tavingtonem (Jason Isaacs) nechá americké raněné postřílet, sám zabije jednoho z Benjaminových synů…

V době, která už byla už uvnitř zralá šířit osvětu a humanismus , se vrátil znovu překonaný středověk a nejprimitivnějším způsobem uvedl znovu do chodu hrozný mechanismus demagogie, dogmat, patologických skutků a vzkřísil právo argumentu odvozeného z temného mýtu. Ponurý snímek rekonstruuje jeden z několika procesů proti čarodějnicím, které se v letech 1678-1695 konaly na velkolosinském panství. Nevinní a zcela bezúhonní lidé byli zastrašováním, vydíráním a mučením přivedeni k ,,dobrovolnému“ přiznání a skončili potupnou smrtí na hranici.

V létě 1940 byla Evropa ve válce, Churchill se chopil moci a během vzrušených řečí o třetí koloně špionů rozhodl o zatčení britských občanů pocházejících z Německa, Rakouska a Itálie. Mnozí z nich byli naprosto nevinní lidé a někteří dokonce židovští uprchlíci prchající před nacistickým pronásledováním. Tento politický tah skončil jednou z nejtragičtějších epizod domácí fronty, než byl zrušen a stal se jen poznámkou na okraji dějin druhé světové války. Tento dokument nabídne rozhovor s jedním z posledních přeživších, představí dosud neznámé dopisy a archivy a poprvé povypráví příběh Churchillovy zapomenuté války.

Ve Španělsku pohlceném ambicemi a mocí závisí budoucnost impéria na stavu mysli jedné ženy.