Historické dokumenty

V roce 1944 skupina vysokých důstojníků, v obavách z úplné porážky Německa ve druhé světové válce, zosnuje atentát na Hitlera. Jeden z vůdců spiknutí, Stauffenberg, se vydává na schůzku s vůdcem, a má za úkol místo odpálit. Hitler však přežije a důstojníci jsou popraveni. Tato neúspěšná operace byla nazvána „Operace Valkýra“. Tento realistický film tuto skutečnou událost popisuje.

Druhá světová válka byla opravdu konflikt globálních rozměrů. Historický seriál Války za polárním kruhem je prvním svého druhu, který odhaluje, jakou roli v druhé světové válce sehrály arktické národy. Připojte se k potápěčům v okouzlující, ale nehostinné krajině Arktidy a sledujte, jak zkoumají vraky nacistických letounů potopené v mrazivých hlubinách. Arktická pustina je také místem, kde archeologové nalézají ukryté masové hroby a historici odkrývají tajné pobřežní pevnosti. Tato ledová severská bojiště bývala dějištěm nečekaných událostí. Díky nově zveřejněným kolorizovaným archivním záběrů a digitálním animacím nyní poprvé ožívají přímo před našima očima.

Odposlouchávali, kradli plány a předávali kritické informace nepříteli. Tajní agenti jsou nedílnou součástí minulosti, která navždy změnila běh dějin…

Břetislav Rychlík jako dlouholetý člen tohoto divadla, kde působil v letech 1982–1996, je více než povolaným scenáristou celého projektu. O HaDivadle napsal také knihu „Herci „národa“ aneb Cesta herců HaDivadla, které nikdo nezná, z Prostějova do Brna na konec světa a zase zpátky“. Je průvodcem, který se svými souputníky z prostějovské éry i současnými protagonisty divadla glosuje postavení HaDivadla v historii českých divadelních scén, jeho vrcholy i hledání, jeho poetiku a styl herecké či režijní práce. HaDivadlem za dobu jeho působení prošly desítky herců, tvůrců, režisérů a dalších profesí. Jednotlivé díly přinášejí cenné vzpomínky zakladatelské generace – autorů či režisérů Svatopluka Vály, Arnošta Goldflama, také generací následujících – HaDivadlem prošli Jan Borna, David Jařab, Jan Antonín Pitínský, Jiří Pokorný, Luboš…

Oba byli následníky trůnu. Narodili se s jediným posláním – vládnout. Jednoho mučili vojenským drilem, druhý zklamal hned poté, co přišel na svět s ochrnutou rukou. Oba spojovala dětská traumata a složitý vztah s odtažitými rodiči, a přesto byli úplně jiní. Rakouský korunní princ Rudolf a německý korunní princ Vilém se seznámili jako čtrnáctiletí mladíci roku 1873 u příležitosti vídeňské Světové výstavy. O prvním setkání mladých následníků trůnu se psalo na titulních stranách. Rudolf prý Vilémovi dokonce nabídl tykání a oba se sbratřili, přestože vzájemné rakousko-německé vztahy byly spíše napjaté. Bylo však toto sbratření opravdu upřímné?