Historické dokumenty

Třídílným cyklem zaměřeným na kinematografii v době, ale i o době 2. světové války, budou diváky provázet důvěrně známé tváře, historici a publicisté Ian Nathan, Bonnie Greerová a Derek Malcolm, které potkáváme i v dalších britských projektech věnovaných filmu. První epizoda se věnuje následkům předchozí světové války a zabývá se některými ranými filmy, které vznikly s příchodem filmového průmyslu. Prvními snímky, které se tímto tématem zabývaly, byly „Na západní frontě klid“ či „Velká iluze“. Dozvíme se také, jak se britský filmový průmysl zapojoval do válečného úsilí, i to, které filmové hvězdy se staly přímými účastníky bojů. Podíváme se samozřejmě i do USA, kde vznikl jeden z nejsilnějších protiválečných opusů, Chaplinův Diktátor.

V roce 1945 byla nalezena zakopaná v lese německá korespondence mezi berlínským ministerstvem zahraničí a agenty německé tajné služby. Přinesla důkazy o spojení bývalého britského krále Eduarda VIII. a vévody z Windsoru s nacistickým režimem. Poprvé se tak odhaluje rozsah zrady vévody z Windsoru během druhé světové války; nejen to, že sympatizoval s nepřítelem, ale, jak ukazují nové důkazy, tak s ním i aktivně kolaboroval. Edward VIII: Britain’s Traitor King.

Po revolucích v roce 1848 zachvátily habsburskou říši i evropský kontinent politické nepokoje. Téhož roku nastoupil na rakouský císařský trůn osmnáctiletý František Josef a navzdory rozsáhlým společenským otřesům, rodinným tragédiím a konfliktům se sousedními státy se mu po desetiletí dařilo úspěšně vládnout. V roce 1914 však císař učinil osudové rozhodnutí, které vyústilo ve vyhlášení první světové války a ukončilo staletí habsburské vlády. Jakou roli hrála matka Františka Josefa Žofie v jeho výchově a vývoji? Jak ovlivnilo nešťastné manželství s milovanou císařovnou Sisi jeho úsudek?

Pod literární předlohou – románem Rozbřesk – je podepsán druhý dělnický prezident. Hlavní dějové linie jsou údajně inspirovány životními osudy Zápotockého babičky a matky.

Vzpomínka na oběti květnového povstání, které připomínají drobné památníky rozeseté po pražském Žižkově.Dokumentární rekonstrukce květnových dnů roku 1945 v okolí Pražačky na Žižkově, která se stala po masakrech civilního obyvatelstva Němci místem s druhým největším počtem obětí Pražského povstání. Jejich památku dnes kromě vzpomínek posledních pamětníků či rodiny připomínají už jen neokázalé pomníčky, které obyvatelé metropole každodenně míjejí bez pozastavení. Film se však pokouší za každým jménem vytesaným do kamene najít konkrétní a neopakovatelný osud.