Tajemný svět luk

Louky jsou nezkrotným světem s vlastními zákony, je to džungle v malém. Tyto mladé ekosystémy vznikly po poslední době ledové, před 10 000 lety, když se lidé usadili. Káceli lesy a jejich místo zabraly louky. Existují rozdílné typy luk, od nížinných až po horské. V posledních 50 letech zmizelo 95 procent původních druhově bohatých luk. Dnes se louky intenzivně využívají – sečou a hnojí. Proto se na nich daří jen jednodruhové zeleni a pampeliškám. Déle zůstaly zachovány louky na hranicích s bývalou Jugoslávií. Sedm set lučních ploch sv. Anny v Aigenu patří štýrskému svazu ochrany přírody. Zdejší pestrost dosahuje až 90 druhů na km2, což téměř odpovídá biodiverzitě deštného pralesa. Tyto louky jsou genetickým inkubátorem pro budoucnost nebo Noemovou archou. Cenná semena rostlin se sbírají. V horním Štýrsku, v údolí řeky Enže se rozkládají kosatcové louky patřící ke zdejším klenotům. Objevil se tu i chřástal polní, který je celosvětově ohrožen vyhynutím. Před 50 lety tady byl běžným druhem, nyní je jen na chráněném území. Štýrská sopečná krajina, která se utvářela erupcemi před 5 miliony let, je dnes vinařskou a termální oblastí. Zdejší kudlanka nábožná je symbolem klimatických změn. Její působnost se rozšiřuje stále víc na sever. Ve Štýrsku už dlouho žije i kudlanka jižní pocházející ze Středomoří. V opuštěném lomu severovýchodně od Gratze objevili ochranáři i martináče hrušňového, největšího evropského motýla. Je citlivý na chemická hnojiva a zmizel před 40 lety. V uplynulých 30 letech poklesly stavy hmyzu o 75 procent. Na nehnojených loukách u Semmeringu roste orchidej, tořič hmyzonosný. Celkem se tu daří 30 000 kusům orchidejí 16 druhů.