Slovácká suita

Slovácká suita op. 32 (1903) je jednou z nejpopulárnějších skladeb české hudby, obraz okouzlení Vítězslava Nováka malebným, ale zároveň rázovitým krajem moravského Slovácka, regionu Horňácka. V pěti obrazech zachytil život zdejších lidí na přelomu 19. a 20. století. Symfonie, vycházející z impresionistického pojetí, přitom reflektovala tehdejší tendence nového pohledu na uchovávání a rozvoj lidové tvorby. Filmově byla Slovácká suita poprvé zpracována v roce 1966 režisérem Kubou Jurečkem A právě černobílé, lehce patetické zpracování v prostředí Horňácké krajiny, nabízí pohled na vyznávané hodnoty zdejších obyvatel, kupodivu neměnící se příliš ani v realitě počátku III. tisíciletí. I přes stoleté rozdíly a změny moravského venkova lze totiž v mnoha momentech (především vztah k víře a lidovému umění a z toho plynoucí vztah člověka k člověku) najít společné tóny Novákovy hudby se současným životem. V režii Jiřího Šindara vznikl snímek s obrazovou koláži a se vzpomínkami pamětníků, kde Novákovo impresionistické pojetí  dostává v dnešních pohledech přece jen novou dimenzi. Účinkují: Hodonínský symfonický orchestr, Iva Bittová, Dušan Holý, Musica Folklorica, Cimbálová muzika Petra Mičky, kapela Lesní zvěř a další.

Herci: Iva Bittová, Dušan Holý