Příběh pádu Římského impéria

Historický odložený případ: vyšetřování vedené nejlepšími odborníky odhaluje, že výrazné ochlazení spojené s postupným vzestupem smrtelných nemocí podkopalo stabilitu Římské říše. V roce 165 n. l., během tažení Marca Aurelia proti barbarským vojskům, říši zasáhla pandemie. Ve stejné době došlo k náhlému ochlazení až o 3 stupně. Archeologická studie katakomb odhalila masové hroby a vědci se domnívali, že objevili známky neštovic, které by zdecimovaly až pětinu populace. Tato dvojí ekologická krize vedla k vojenské krizi a vnitřní říše byla poprvé zasažena barbarskými nájezdy. Další krize přišla v roce 260 n. l. s novou epidemií a porážkami římské armády, předznamenávajícími krizi 3. století. Následná klimatická krize v Eurasii znamenala přesun Hunů a vedla k dalšímu oslabení říše. Nakonec, o 150 let později, série sopečných erupcí způsobila další dramatický pokles teplot, následovaný epidemií dýmějového moru. To vše nakonec dovedlo říši k jejímu pádu.