Programy

„Především chci říct, že všechno, o čem se v tomto dokumentu mluví, je naprosto legální. Jde tady o legální obchody. Je to něco, co se děje běžně za bílého dne.“ Takový je úvod investigativního dokumentu o novém odvětví sběratelství a aukcích dinosauřích fosilií. Zjistěte, jaká byla cesta zkameněliny největšího triceratopse na světě od nalezení na americké pláni po nový domov u soukromého sběratele, jenž za něj neváhal zaplatit 5,5 milionů eur, tedy zhruba 132 milionů korun plus poplatky. Neměly by podobné artefakty být vyhrazeny muzeím a vědeckému zkoumání? Je tento lukrativní byznys skutečně ještě morální? Poznejte pohled vědců i lidí, kteří z nadšení boháčů pro dinosauří kosti profitují.

Václav Žmolík se přesvědčil o tom, že procházka jedním zámkem nemusí být vždy stejná.

Před více než 3 000 lety zahájil Ramses II. stavbu dvou kolosálních chrámů zasvěcených faraonovi a jeho ženě Nefertari. Dělníci se prokopali 55 metrů do nitra kopce s výhledem na Nil a vytvořili gigantické komnaty s pilíři vysokými nejméně 10 metrů. Sochy faraona sedícího na trůnu jsou vysoké 20 metrů a fasáda tohoto chrámu se vymyká všem tehdejším standardům. Jak bylo něco takového možné a jak Egypťané takový projekt 1 500 kilometrů od nilské delty zorganizovali a zvládli? Odpovědi na tyto otázky našli architekti, archeologové a moderní inženýři při jiném kolosálním úkolu: rozebrat stavbu kámen po kameni, aby ji zachránili před stoupající hladinou Nilu.

V současné době zjišťujeme, že ptáci jsou úžasnější, než jsme si doposud dokázali představit. Tento seriál představí nejnovější poznatky a přední světoví vědci zabývající se ptáky prozradí své nejnovější metody a poznatky. Nyní již víme, že ptáci dokážou za letu spát, snít, představovat si a myslet dopředu. A každý nový nález zkamenělin nám řekne více o neobyčejném příběhu jejich původu. Přesto o ptáky každý rok po celém světě přicházíme, a to až moc rychle. Kterým se daří a kteří mají v tomto rychle se měnícím klimatu problémy?

Během druhé světové války byl Lamanšský průliv významným strategickým bodem, a zároveň hranicí mezi dvěma znepřátelenými mocnostmi: Velkou Británií a nacistickým Německem. Ten, kdo ovládal průliv, měl pod kontrolou všechna válečná a komerční plavidla – a s nimi v podstatě i veškerý přísun zbraní, techniky a zásob. Zvlášť důležitá byla Calaiská úžina. V nejtenčí části průlivu docházelo k nejčastějším srážkám s nepřítelem. Proto musela být celá oblast chráněná systémem bunkrů vybavených děly. V roce 1942 nacisté v rychlosti postavili šestnáct obřích dělostřeleckých artilérií podél francouzského pobřeží. Byly natolik přesné a mocné, že mohly rozstřílet jakékoli anglické plavidlo na kusy. Dokonce dostřelily až na britské pobřeží. Winston Churchill se zalekl síly těchto zbraní a v panice nařídil vystavět šest vlastních děl…