Programy

Vyhynutí dinosaurů je jedna z největších záhad na Zemi. Kombinace nejnovějších vědeckých poznatků, geologie a paleontologie přispěly k věrohodné rekonstrukci posledních dnů zkázy.

V jediné restauraci v Almbrucku jsou krátce po půlnoci poslední tři hosté. Policista George, Andrew, Jens a hostinský Karl. Na poslední chvíli se k nim přidá i mladý Florian.Vybízí George k soutěži, kdo vypije více panáků….Druhý den je Florian nalezen mrtvý. Soudní pitva prokázala, že měl čtyři promile alkoholu v krvi a zemřel na celkové selhání organismu…. Detektivové se snaží případ vyřešit a požádají o pomoc místní policií, jejíž členem je právě George. Ten s hrůzou zjišťuje, že ono nalezené tělo patří Florianovi.. George a jeho tři přátelé dostanou strach a uzavřou dohodu, že se o včerejším večeru nesmí nikdo dozvědět…. Florianova sestra Nina není však s postupem policie spokojena a rozhodne se zjistit, co se té osudné noci opravdu…

Podíváme se a poslechneme si Novou Anglii z úplně nové a ohromující perspektivy. Procestujeme údolí Connecticut a lesy Old Growth Forests a uvidíme orla bělohlavého, lišky, rysa červeného a další.

Blesk, úkaz, který stále vyvolává řadu otázek. Víme, že jde o silný přírodní elektrostatický výboj, který propojuje dvě místa s odlišným nábojem. Jak moc ale mohou být ta místa vzdálená? Proč se objevují blesky, které vystřelují do nebe, místo obvyklého směru dolů na zem? Vědci zjistili, že zatímco normální blesky měří několik kilometrů, tyto dosahují délky až stovky kilometrů a jsou několikanásobně silnější. Právě tyto blesky mnozí považují za skryté viníky leteckých katastrof. Fotografie mega blesků pořídila na oběžné dráze i posádka raketoplánu Columbia, který později havaroval. Mohou mít tyto dvě události spojitost? Nejen na tyto otázky se pokouší odpovědět tvůrci našeho dokumentu

„Kobry a Užovky jsou podle scénáře, který jsem vždy toužil napsat, ale nikdy jsem k tomu neměl dostatek odvahy,“ říká režisér Jan Prušinovský o debutovém scénáři Jaroslava Žváčka, který byl v roce 2011 podpořen Filmovou nadací. „U tohoto filmu pro mě bylo podstatné, aby vše bylo nadmíru autentické. Nebaví mě dramata, která dusí vší osudovostí a vážností. I v dramatické tvorbě si lze pohrávat s humorem. Zpravidla je trochu černý, absurdní, nebo dokonce nepatřičný. Nejde o klauniády, nebo hlášky, spíš se jedná o výběr úhlu pohledu. Nicméně aby nedošlo k mýlce a tento film nebyl nálepkován jako tragikomedie. Ne, není to tragikomedie, je to opravdu drama,“ popisuje režisér Jan Prušinovský, jaký klíč zvolil k vyprávění příběhu o dvou nevlastních bratrech….