Programy

Byla bohatá, chytrá, půvabná a překypovala laskavostí k celému světu. Po sňatku své moudré vychovatelky se však ocitla bez dozoru dospělé autority, neboť její matka již dávno zemřela a otec nedokázal rozmarům své dcery vzdorovat. A tak zcela povolila své touze přemoudřele manipulovat svým okolím, neboť si byla jista tím, že jen ona sama dokáže správně odhadnout, kdo se ke komu hodí a kdo si koho naopak vůbec vzít nemůže. A přitom si jaksi neuvědomovala, že i ona sama by se mohla pro leckterého muže stát objektem touhy, tou jedinou vyvolenou.

Strojvůdce Matys zachrání za druhé světové války při náletu hloubkových letců svou lokomotivu, které láskyplně říká Líza. Sám je při útoku zraněn. Čeká pak doma na uzdravení a na konec války a těší se, že bude znovu na opravené lokomotivě jezdit. Konečně je po válce. Matysův zeť Vojta se stane také strojvůdcem. V den narození svého syna se Vojta opije a zapomene, že má služební pohotovost. Když je pak volán k plnění povinnosti, není k nalezení. Starý Matys se nechá přemluvit, aby ho tajně zastoupil. Na trati zabrání nehodě, když zastaví odpojené vagony. Všichni se domnívají, že vagony zachránil Vojta. Vojta na nátlak rodiny o celé věci mlčí. Matys je poslán do penze. Ještě předtím, než mu přátelé uspořádají slavnost…

Děj se odehrává v Mohuči roku 1793, kde je francouzská republikánská armáda obklíčena vojsky interventů. Šlechtic D´Oyron – důstojník ve službách Konventu je podezřelý z vlastizrady. Nařčení je sice vyvráceno, ale komisař Konventu Quesnel, na němž leží odpovědnost za osud bitvy, je přesvědčen, že odhalená a popravou potrestaná zrada pozvedne morálku francouzských vojáků. Jinak by musel obvinit vojevůdce Verrata, že jedná nečestně. Jenže Verrat právě dosáhl rozhodujícího vítězství pro republikánskou armádu…

Román Karla Čapka „Krakatit“ zfilmoval Otakar Vávra již záhy po druhé světové válce a tehdy jej pojal jako horečnatě expresivní varování před jadernou zkázou. V roce 1980 se k tomuto dílu vrátil znovu, tentokrát však zdůraznil násilnou aktualizaci výchozího textu ve smyslu zákeřných imperialistických piklů. Hlavní hrdina se ocitá ve smrtelném ohrožení, když chce zabránit zneužití svého epochálního vynálezu… Film je dvoudílný, ale uváděn byl vcelku. Po těžkém zranění kameramana Miroslava Ondříčka, který se při natáčení popálil, dokončil film kameraman Josef Illík.

První opereta mladého skladatele Joneše vinou laciné výpravy a nevhodného obsazení propadla. Zklamaného muže povzbuzuje jeho známá z konzervatoře Verona Králová, která rovněž musela slevit ze svých snů a živí se jako divadelní klavíristka. Joneš však dluží svému strýci deset tisíc korun a zavázán je i své sestřenici Lidle, která ho podporovala na studiích a tajně ho miluje. Verona, kterou požádá Joneš o prodej drahocenné brože, zjistí, že jde o lacinou imitaci, a nic netušícímu muži dá celé své věno. Povzbudí ho k další tvorbě, jejich vztah se prohloubí a směřuje ke svatbě. Při návštěvě Prahy zjistí Lidla, že Joneš miluje jinou a po návratu domů těžce onemocní. Strýc mladého muže přemlouvá, aby se vrátil na jeho statek. Verona mezitím…