Programy

Slavná historická komedie z konce 30. let rázem potvrdila mimořádný talent Otakara Vávry, jenž vždy dbal nejen o promyšlenou režijní složku, ale také pečlivě nachystaná scenáristický základ. Původní Stroupežnického námět, kratochvílnou vyprávěnku o záletném panu Dačickém z Heslova, jenž šíří pohoršení, protože rád pije, vyhledává souboje a svádí ctihodné ženy, opatřil vskutku renesanční rozverností. Přes veškeré pohoršení, jaké vzbuzuje, je však pan Dačický jedním z mála, kdož se vyznačuje bystrým uvažováním, uchovává si smysl pro čest a spravedlnost. Odhalení pletichářů a podvodníků mu zjedná zadostiučinění, navíc jejich německý původ zřetelně souzněl s dobovým společenským laděním. Snímek prozrazuje nenápadnou poučenost zahraničními vzory a řadí se k tomu nejživotnějšímu, co Vávra vytvořil – podařilo se sloučit špičkově natočenou zábavu se zřetelným „jinotajným“…

Spojuje je dávné selhání, strach a výčitky svědomí. Muž, žijící poklidným rodinným životem, se rozhodne své nepohodlné milenky zbavit. Žádný zločin však není dokonalý…

Budovatelská témata, byť jakkoli modifikovaná, do znárodněné kinematografie pronikala po celou její existence. Tentokrát si režisér Július Matula soustředil na mladého konstruktéra, jenž s velkými nadějemi přijme místo v jednom proslulém zemědělském družstvu. Záhy však pozná, že za vyhlašovanými frázemi se ve skutečnosti skrývá pokrytectví a protekcionismus. Tvůrci kritizují, že neschopnost bývá zastírána, že nedostatky končí obratně zakamuflovány, že společenské naladění přeje veskrze průměrným a všemu přizpůsobivým. Hauři předkládají výpověď odvážnou tak říkajíc v mezích zákona, vybízejí ke zvýšení pracovní uvědomělosti.

V roce 1986 se v Praze, ve výstavních prostorách domu u Hybernů konala velkoryse pojatá výstava ke 40. výročí znárodnění kinematografie. Část vysokých nákladů na tuto akci byla zahrnuta do rozpočtu filmové komedie, kterou po náhlém úmrtí Oldřicha Lipského dokončoval Zdeněk Podskalský.

Je slunečné léto a rodina profesora Jelínka tráví poklidný prázdninový čas na letním bytě v Rychnově. Jejich dospívající dcera Jarmila sice lituje, že rodiče odjíždějí na několik dní na zahraniční vědecký kongres, ale velmi rychle si u řeky najde na dobu nečekané svobody a volnosti náhradu. Sportuje, se svou partou chodí na výlety a potkává záhadně se tvářícího mladého muže jménem Toufar. Muž ji nesmírně přitahuje, ale zároveň uvádí ve zmatek, je znepokojena jeho zlověstnými, panovačnými řečmi, jeho uhrančivým charismatem. Zamilovaná dívka navštíví Toufara v jeho chatě, tam ji však najednou zachvátí předtucha, že se rodičům stalo něco zlého. Ve svém milostném poblouznění navíc nevidí, že zkažený nesympatický Toufar rozhodně není tak báječný, jak si ona myslí. Večer se pak…