Programy

Výpravný film Tři mušketýři anglického režiséra Richarda Lestera rozvíjí s lehkým humorem romantický duch slavného románu Alexandra Dumase. Vypráví o dobrodružstvích d Artagnana a jeho přítele Athose, Porthose a Aramise, o jejich lásce k boji pro boj samotný, o jejich odvaze, s jakou se postaví všemocnému kardinálovi v zájmu ochrany královniny cti. D Artagnan je zpočátku venkovský neohrabaný mladi1c, tn mušketýři nejsou uhlazenými hrdiny, ale musí občas použít i lsti, aby se dostali k dobrému jídlu a pití. Se stejnou ironií líčí autor dvůr Ludvíka XIIL, kardinála Richelieua, Buckinghamovu lásku ke královně Mně Rakouské i d Artagnanovu lásku ke krásné Constanci. Působivé šermířské souboje, ukázky jezdeckého umění, bohatá výprava, kamera, těžící z krásy krajiny a především herci zvučných jmen patří…

Válečný snímek Muži ve válce vznikl krátce po skončení korejské války (1950–1953) a patří k prvním zásadním reflexím tohoto konfliktu, které se odvážily ukázat válku bez příkras jako boj o pouhé přežití. Tento psychologický protiválečný snímek se soustředí na události jediného dne, 6. září 1950. Sleduje malou vyčerpanou četu amerických pěšáků, která se ocitá odříznutá za nepřátelskými liniemi a v nelítostném sevření protivníka se zoufale snaží znovu připojit ke své divizi. Poslední naději na záchranu představuje strategická kóta 465. Tento kopec poručík Benson (Robert Ryan) považuje za poslední bod možného spojení s americkými silami. K četě se nečekaně připojí seržant Montana (Aldo Ray), který doprovází zraněného a značně šokovaného plukovníka. Benson a Montana se přou o velení, cesta k vrcholu…

Už jste ráno vstali a našli v ulici nejen všechny stromy a keře omotané hustými pavučinami, ale dokonce i své auto? Už jste viděli parazita, který rybě vysál celý jazyk a potom jej sám nahradil? A co bouři, která uvězní všechno mocnou vrstvou ledu? Nebo prachovou bouři, jež pokryje město rudou tmou? Záplavu myší biblických rozměrů? Hejno sarančí o velikosti Moravy? Sebevraždu více než 200 velryb? Ptáky, kteří uprostřed noci padají mrtví z nebe? Spadl vám někdy na auto půlmetrový blok ledu? Věříte, že se může najednou v zemi otevřít díra, která pohltí činžovní dům? A to není zdaleka všechno, podívejte se sami.

Dnešní ponorky jsou už nesmírně komplikovaná technická zařízení, dokonale vyzbrojená nejen zbraněmi, ale i rozličnými technologiemi. Ačkoliv jsou to velice úchvatná konstruktérská díla, jejich ničivá síla je hrozivá. Snad žádná zbraň na světě nevyvolává v lidech takovou erupci emocí jako právě ponorka. Skrývá se v hloubkách a zákeřně útočí. Svými nukleárními raketami dokáže zničit třeba celý náš svět. Ačkoli původně se ponorky vůbec nezrodily pro válečné účely, nýbrž proto, abychom s jejich pomocí lépe poznali svět pod vodní hladinou. Zájem o jejich vojenské využití však brzy zastínil původní úmysl a vývoj ponorek vzala do rukou armáda.

Málokdo nezná nejslavnější román v dopisech, který v roce 1782 vydal Choderlos de Laclos pod názvem „Nebezpečné známosti“, aby tak odhalil mravy ne-li celé aristokracie, tedy alespoň její nejelegantnější části. Dílo tak silné a pravdivé, že se ještě v témže roce dočkalo hned několika vydání a o několik staletí později i řady filmových adaptací a nyní i prequelů. Na rozpočtu 23 miliónů eur se podílely francouzské, kanadské a britské produkční společnosti. Režisérka Josée Dayanová obsadila do hlavní role paní de Merteuil Catherine Deneuveovou. Tvůrci přenesli děj do šedesátých let minulého století a rozdělili do třech částí. Natáčelo se v Saint-Tropez, Cap d´Antibes, v Paříži, v Kanadě a bouřlivé romantické sekvence Valmonta a Marie ve Skotsku. Opět se tedy staneme svědky…