Programy

Série čtrnácti krátkých videí, která vysvětlují chování informací na internetu a v našich mobilech. Originálními ilustracemi vizualizují neviditelné prostředí, ukazují nové zákonitosti a fenomény, včetně jejich vlivu na naše nálady i rozhodnutí. Průnikem řady oborů, s využitím dat i zkušeností poskytují nebývale komplexní pohled a možnost pochopit online mediální prostředí v jeho celku.

Národní park Tayrona je chráněné území v severní části Kolumbie. Díky geografické rozmanitosti zde panují značně rozdílné klimatické podmínky a právě proto je tato rezervace domovem mnoha živočišných i rostlinných druhů. Dvoudílný film nás zavede jak do prostředí pralesa, tak na pobřeží a do podmořského světa… Rozmanitost druhů, barev, zvuků i vůní. Světlo a tma, mokro a sucho, podvodní biotopy i prales – takový je obraz národního parku Tayrona na severu Kolumbie. V posvátné krajině zahrnující pevninu i moře bojují zvířata a rostliny o přežití za neustálého hledání potravy a úkrytu. Prales tvoří dvě třetiny parku a je domovem mnoha pozoruhodných či ohrožených druhů, jakým je třeba tamarín pinčí. Asi nejhlasitějším obyvatelem džungle je vřešťan a daří se tu i mnoha druhům…

Ve kterém roce se konalo první mistrovství světa ve fotbale žen? Každý přece ví, že to bylo v roce 1991. Není to ovšem pravda! První mistrovství světa žen se ve skutečnosti konalo v roce 1971. Na finále přišlo více než sto tisíc lidí, což je dosud největší návštěva ženské sportovní události. Že jste o tom nevěděli? A jak to, že celá kapitola historie ženského fotbalu byla vymazána? Naštěstí ale ne tak úplně. Dokument Copa 71, jehož výkonnými producentkami byly Venus a Serena Williamsovy, vypráví příběh jednoho mezinárodního turnaje v Mexiku a úžasných žen, které se ho zúčastnily. Film začíná záběry z tohoto turnaje, které měly navždy zůstat v archivu. Když je tvůrci filmu ukazují legendární americké fotbalistce, dvojnásobné mistryni světa…

Pláž okupují slunečníky a lehátka, ale nejvíc se toho děje v okrajových oblastech. Na rostlinách žije hmyz, který požírají ještěrky. Jsou docela vypasené. Nejvíce je mravenců. U břehu žijí miniaturní písečné blechy. Je teplý den, což vyvolá velkou invazi lidí na pláž. Pod vodou dominují malé rybky a garnáti. Ve větší hloubce, kde není tolik lidských vetřelců, žijí murény, jedovaté ropušnice, mořští ježci, nebezpečně jedovatí ostnatci a ještěrohlavci. Přes den je písek na pláži rozpálený, jeho teplota dosahuje více než 50 °C. Lidé konzumují chlazené nápoje a zmrzlinu. Na okraji pláže jsou drsná skaliska. Žijí zde řasy, chaluhy a drobní živočichové – slizouni a rournatci. Skalnaté ostrůvky jsou hnízdištěm racků, kteří loví malé rybky na mělčinách. Cikády jsou dokonce hlasitější…

Termiti, mravenci a vosy tvoří armády pro stavbu obydlí, obranu území, lov, pěstování vlastní potravy i péči o potomky. Všechna společenství začínají královnou, která zakládá v hnízdě kolonii. Klást vajíčka je její jedinou úlohou. Potomci jsou dělníky pracujícími pro blaho kolonie. Sršně spolu s vosami byly asi prvním společenským hmyzem. Jejich předchůdci se vyvinuli v jurském období. Z těchto prastarých skupin vznikli mravenci a včely a dále pak nepříbuzná skupina termitů. Těchto příbuzných se šváby jsou tisíce druhů. Recyklují ztrouchnivělé dřevo a organický odpad. Mravenců je 13 až 20 tisíc druhů a obývají téměř všechny oblasti světa. Jsou mezi nimi býložravci, lovci i mrchožrouti. V koloniích se dělí na dělníky, vojáky a zemědělce. Takzvaní listonoši řežou kousky listů, v mraveništi…