Programy

Témata, o kterých se začne mluvit. Diskusi připravují: Václav Moravec, Čestmír Franěk a Marek Straka

Seriál vytvořený na motivy detektivek Josefa Škvoreckého se inspiroval skutečnou postavou Ronalda Arbuthnotta Knoxe, anglického kněze a spisovatele, jenž byl autorem desatera pravidel správné detektivky. Měl celkem 10 částí, z nichž každá ve svém příběhu porušila jedno Knoxovo pravidlo. Pořad byl původně soutěžní a diváci měli možnost na konci každého dílu tipovat, které pravidlo bylo tentokrát porušeno. 1. Zločinec musí být někdo, o němž je zmínka brzo na začátku příběhu. 2. Všechny nadpřirozené nebo nepřirozené faktory jsou zcela vyloučeny. 3. Není přípustná víc než jedna tajná místnost nebo tajná chodba; i ta je přípustná pouze tehdy, odehrává-li se děj ve stavbě, kde lze takové zařízení předpokládat. 4. Nesmí být použito žádného „dosud neobjeveného“ jedu ani přístrojů a metod, které vyžadují…

Televizní adaptaci klasické pohádky podle Boženy Němcové je již čtyřicet let a určitě se od té filmové liší. Černobílá studiová pohádka má sice hlavní hrdinku princeznu Ladu, té ale chybí zlatá hvězda na čele. Také ona se musí vypořádat s nechtěným ženichem, postarším králem Bořitelem III. Utíká se souhlasem obou rodičů z domova a najde si službu v kuchyni sousedního královského paláce. A dál už to všichni milovníci pohádek znají. Titulní roli ztvárnila mladičká Jana Preissová, tehdy Drchalová.

Hezká a vysoce inteligentní Catherine Boydová je neteří nositele Nobelovy ceny – Alberta Einsteina. Její snoubenec – psycholog James – je uznávaným vědcem. Jinak je ale nesmírně nudný maloměšťák. Do Catherine se zamiluje sympatický automechanik Ed Walters a strýček Einstein si ve své lásce k neteři zahraje na osud: „doplní“ Edovo vzdělání na úroveň nadějného fyzika, jehož nečekané znalosti upoutají i zájem snobské Catherine. Mezi oběma to ale zakrátko jiskří i citově…

Upíři nejsou, to ví každý. Lidé si je vymysleli z nutnosti, z potřeby nějak si vysvětlit svůj strach. A dnes, v našem moderním světě, v našem osvíceném devatenáctém století, už na ně žádný rozumný člověk věřit nemůže. O tom je Sherlock Holmes skálopevně přesvědčen. Jenomže v malé vesnici Lamberley se zřejmě zastavil čas. Jak jinak si vysvětlit, že Johna Stocktona, potomka starého rodu St. Clairů, tu považují za upíra nejenom prostí venkované, ale i místní vikář, a dokonce i světaznalý majitel velkého panství? Je ovšem pravda, že události, které se ve vsi od Stocktonova příjezdu dějí, lze sotva označit za radostné, a nenávist místních vůči jejich „původci“ nebezpečně narůstá. Jen proto jede Holmes do Lamberley. Zabránit tragédii. Zabránit, aby tomu…