Programy

Martin Clunes objevuje rozmanitost ostrovů v Atlantickém oceánu, od džunglí „afrických Galapagos”, přes Madeiru a Azorské ostrovy a posléze i Faerské ostrovy až po zledovatělé srdce Grónska.

Slavný americký televizní seriál Kojak (1973–78) se vysílal pět sezón a měl celkem 115 epizod. Jeho pilotní díl, natočený na motivy přelomového případu vraždy dvou dívek, se dokonce hrál v řadě zemí v běžné kinodistribuci (u nás pod názvem Kdo zabil Jo-Ann Marcusovou a Kathy Nelsonovou). Představitel titulní role holohlavého newyorského poručíka Telly Savalas (1924–1994) se k této postavě vrátil na přelomu osmdesátých a devadesátých let pěti celovečerními snímky, v nichž se jeho partnerem stává mladý černošský detektiv Winston Blake (André Braugher). Theo Kojak sice zestárl, byl povýšen na inspektora, ale jinak se příliš nezměnil. Neztratil svoji zálibu v elegantních oblecích, svůj cynický smysl pro humor ani buldočí přesvědčení o účinnosti vlastních pátracích metod, jež často narážejí na nelibost jeho…

Nahlédněte na život a odkaz Jacqueline Kennedyové Onassisové, první dámy Spojených států, módní ikony a vzoru milionů lidí. Dokument popisuje její vzdělání, dovednosti a cestování, zvláště její dovednosti ve francouzštině a jiných jazycích, a zejména její roli v podpoře manžela, 35. prezidenta Spojených států, Johna F. Kennedyho. Jacqueline usilovala o stabilní rodinný život a popisuje osudové události, se kterými se musela vypořádat během svého života. Přestože čelila mnoha ztrátám a utrpení, zůstala silná a nadále inspirovala svět svým přístupem k životu

Je 31. srpna 1997, teplá letní noc v Paříži a čtyři lidé nastupují do černého Mercedesu u zadního vchodu hotelu Ritz. Jednou z nich je nejznámější žena světa… princezna Diana. Od oné noci se objevilo mnoho tvrzení točících se kolem zorganizovaného spiknutí s cílem ukončit její život. Mnohé podezřelé okolnosti vedou k tomu, že svět čeká na odpovědi už více než dvě desetiletí. Co se však té noci v Paříži skutečně stalo?

Scénář k filmu Jiřího Svobody vznikl na základě stejnojmenného románu Jaromíry Kolárové (1965). Autorka v něm vypráví příběh svého manžela, který byl na počátku padesátých let zatčen a odsouzen stejně jako mnozí jiní. Na rozdíl od snímku Costy-Gavrase Doznání (1969), zobrazujícího události kolem soudního procesu s Rudolfem Slánským, se zde jedná o jeden z četných procesů menších, oblastních. I zde jde, až na jednu výjimku, výhradně o komunisty. Oproti Doznání má Svobodův film jednu výhodu a jednu zvláštnost: znalost reálií i okolností, ale jiný, snad životnější úhel pohledu.