Programy

Královna Země lva se jen těžce smiřuje se ztrátou jediného syna. Na radu děvčete od potulných kejklířů nechá uvařit jedinou rybu, kterou rybáři uloví v královském rybníce. Vodu nechá vypít kobyle, rybí hlavu dá sníst psici, sama sní rybí maso a kosti dá zakopat do zahrady. Po čase se královně narodí dvojčata Jaroslav a Jaromír. V ten den se narodí i dvě stejná hříbata, dvě štěňata a z kostí, zahrabaných v zemi, vyrostou dva meče…

Slavnou strašidelnou pohádku, původně francouzskou, o princi začarovaném do děsivé zvířecí podoby, jehož vysvobodí až čistá láska, využil režisér Juraj Herz k vizuálně působivé podívané, která těží z tajuplných, stísněných prostor i z lyricky laděného vyprávění. Osudy nejmladší dcery zchudlého kupce, která se dobrovolně vydá do zakletého zámku, aby zachránila svého otce, původně zpracoval František Hrubín. Režisér oproti tradici nevtiskl netvoru lví podobu, nýbrž jej vybavil zlověstným ptačím zobanem.

Doktor John Dolittle s úžasem zjistí, že opět rozumí zvířecí řeči a záhy se seznámí s řadou „němých tváří“ i s jejich problémy a stane se proti své vůli věhlasným zvěrolékařem. Nová „praxe“ mu ovšem působí vážné komplikace v práci i v rodině. Díky dcerce Maye však John posléze pochopí, že se musí smířit se skutečností a přijmout sebe sama jako člověka se zvláštním darem, jehož je třeba si vážit.

Věra Ferbasová dobývá srdce Oldřicha Nového. Česká filmová komedie, jedna z typických předválečných lidových veseloher, jejichž účelem bylo diváka jen a pouze pobavit. V roce 1937 tuto nenáročnou konverzační zábavu natočil režisér Vladimír Slavínský podle scénáře, na němž se podílel společně s Karlem Melíškem. V hlavní roli uvidíte nejoblíbenější českou herečku třicátých let Věru Ferbasovou, která tu vytváří dalšího ze svých roztomilých baculatých diblíků, měnících se z uličnice v dobře vychovanou mladou dámu. Tentokrát, coby Míla, dcera továrníka Janoty, ovšem jen coby součást plánu jak získat srdce milovaného doktora Přelouče, který se v podání Oldřicha Nového ženám zásadně vyhýbá. Dodejme, že film je novou, značně přepracovanou verzí původního němého filmu, natočeného v roce 1926 Svatoplukem Innemanem podle námětu Josefa Skružného…

Francouzsko-německá umělkyně Béatrice Turquand d’Auzay se ve své tvorbě zaměřovala na téma první světové války. Její dědeček Wilhelm bojoval v roce 1916 v německé armádě, zatímco její druhý dědeček André padl v zákopech na Sommě. O téměř sto let později prostřednictvím svého umění a zachování historie umělkyně symbolicky vrací tělo i duši vojákům, kteří ve válce zmizeli