O syslech a lidech

Po všech stránkách sympatické chlupaté zvíře, opředené řadou záhad, žijící v atraktivním prostředí golfových hřišť, letišť a stepí. Sysel obecný. Patří v mnoha ohledech mezi naše nejpozoruhodnější savce: každý ho zná – a přece ho málokdo viděl na vlastní oči. Dokonce i odborníci o něm vědí dosud jen velmi málo. Ještě nedávno to byl pronásledovaný polní škůdce – dnes patří mezi nejvzácnější savce Evropy.
Sysel je stepní živočich a do Evropy se rozšířil teprve s takzvanou kulturní stepí, tedy se zemědělskou krajinou. Současné změny mu ale nevyhovují, a proto postupně mizí z velké části kontinentu. Například v Německu už sysel vyhynul, a tak dnes leží severní i západní hranice jeho výskytu na území naší republiky. Zajímavé je současné rozšíření tohoto druhu u nás – prakticky všechny syslí kolonie najdeme na uměle vytvořených a udržovaných plochách, zejména na letištích nebo golfových hřištích. Asi nejznámější a zároveň největší z nich leží paradoxně v Praze – na ploše letňanského letiště. Jak se tam syslové dostali? To je dosud záhada – všechny pokusy o umělé přestěhování kolonií, které podnikli ochránci přírody, až dosud selhaly. Podle vzpomínek pamětníků ale přinejmenším některé z kolonií kdysi vznikly právě umělým vysazením.
V roce 2009 zahájili zoologové z pražské přírodovědecké fakulty spolu s ochranáři výzkumný projekt, dosud největší svého druhu v Evropě, jehož cílem je získat o syslovi maximum informací. Víme, že je to společenské zvíře, které žije výhradně ve velkých koloniích – o jejich struktuře a vzájemných společenských vztazích jejích členů je však dosud známo jen velmi málo. Zdá se například, že syslové se domlouvají pomocí poměrně složitého „jazyka“ složeného z různých druhů hvízdání. Zajímaví jsou také specifičtí cizopasníci syslů a některé druhy brouků, kteří krmí své larvy právě syslím trusem. Sysel je tedy nejen sympaťák, ale může být zajímavým objektem zkoumání, a také důležitým klíčem k pochopení historie naší krajiny a k její ochraně.

Herci: Jitka Větrovcová