Kořeny poznání

Náš svět 21. století je světem řádu i chaosu. Civilizace žije v zajetí svého způsobu vidění světa. Moderní svět je Platónovým dědictvím. Podle něj je pravou podstatou věcí cesta od iluze k realitě. Již před Platónem tu byl Pythagoras se základní myšlenkou, že hmotný svět je vytvořen z čísel, byla to pro něj podstata světa. Pythagoriáni věřili, že objevili klíč k jinému systému světa, který řídí vesmír. Známá je Pythagorova věta o trojúhelníku. Podle něj je tvar jen číslo a jsou neoddělitelné. Jednička (kruh), dvojka (přímka), trojka (trojúhelník) a čtyřka (čtverec) jsou spojeny se základními tvary. Tyto tvary tvoří svět. Matematika je výstižným obrazem celé krajiny a přírody. Platón rozšířil Pythagorův svět čísel o politiku a náboženství. Podle Platóna žijeme v jeskyni stínů jako vězni a věříme, že stíny jsou realitou. Stíny jsou však jen odrazem. Žijeme ve světě iluzí, za stínem je něco skutečného, ideální a nejvyšší forma, jíž je dobro. Do tohoto světa se můžeme dostat jen díky myšlení odůvodněnému argumenty. Pro Platóna je duše součást světa forem mimo naše smysly. Duše je nesmrtelná. Platónovou zásadní myšlenkou je, že existuje konečná pravda o věcech, na nás zcela nezávislá. Ale čeká, až ji odhalíme. To však s sebou nese nebezpečí. Pokud existuje jedna absolutní pravda a my se ji dokážeme naučit, pak se v ní může vzdělávat elitní skupina lidí, dokud ji všichni nebudou znát. Tato elita bude mít právo vládnout a pronásledovat ostatní. Hrozí zneužití moci a totalita. Platón propagoval pronásledování heretiků a církev to převzala. Pro Platóna je demokracie nebezpečná a chaotická vláda davu. Dokonalou společnost by podle něj měli vést filosofové. Pythagoras a Platón nám dali technologie a vědu, představu poznání světa a politické a sociální ideály. Platón vnesl rozdíl mezi objektivním poznáním a subjektivním názorem. Ovšem vděčíme jim také za své okovy. Když se vede boj za to ukázat jedinou pravdu nad pravdami ostatních, začíná se společnost hroutit.

Herci: Hilary Lawson