Ikony 20. století

Představíme vám ženy a muže, jejichž úspěch stál na pochopení síly obrazu a schopnosti chovat se před objektivem přirozeně, vystupovali před ním jako na jevišti. Historie pohyblivých obrázků začala prvním promítáním v kinematografu bratří Lumièrových v roce 1895. Tehdejší filmový průmysl produkoval jen krátké grotesky, využívající pantomimické herectví. Francouzský režisér Georges Méliès k nim pak dělostřeleckým granátem vstřeleným do oka Měsíce přidal doušku poezie. Kamery se však měly brzy stát svědky aktuálních událostí. První filmový týdeník se začal v kinech promítat už v roce 1908… Dvacáté století začalo stavbou prvních kin. Po roce 1945 však svět zachvátila jiná revoluce, která uvedla v život úplně jiný typ média. Pohyblivé obrázky si prostřednictvím televizí našly cestu až do našich obývacích pokojů a napomohly formování populární kultury. Titulní stránky novin však v únoru roku 1945 opanovala fotografie z Jaltské konference. Ikonické osobnosti druhé světové války Churchill, Roosevelt a Stalin na ní sedí vedle sebe, aby si vzápětí rozdělily svět. Od této chvíle proti sobě stály dva tábory, komunistický a kapitalistický. Americký prezident, který byl už v době konference nemocný, o dva měsíce později zemřel, a Churchill prohrál britské všeobecné volby. U moci se neudržel ani francouzský generál de Gaulle. Vypadalo to, jakoby lidé chtěli za válkou udělat tlustou čáru. Ikony už měly mít jiný charakter. Většinou to nebyli politikové, ale hvězdy z oblasti zábavního průmyslu.

Herci: Muhammad Ali, Jásir Arafat, Josephine Baker, Charlie Chaplin, Winston Churchill, princezna Diana, Marlene Dietrich, Henry Ford, Jean Gabin, Mahátma Gándhí, Charles de Gaulle, Ernesto 'Che' Guevara, Michail Sergejevič Gorbačov, papež Jan Pavel II., John F. Kennedy, Martin Luther King, Nelson Mandela, Marilyn Monroe, Édith Piaf, Pablo Picasso, Jean-Paul Sartre, Lech Wałęsa