Ostře sledované vlaky jsou nyní ještě ostřejší

Československý tragikomický válečný film s názvem Ostře sledované vlaky měl mimopražskou premiéru 26. srpna 1966. Jedná se o první celovečerní adaptaci novely slavného českého spisovatele Bohumila Hrabala. Režisérovi Jiřímu Menzelovi se navíc podařilo propojit tíhu válečného období s jemnými humornými prvky. I díky tomu se film řadí mezi nejoceňovanější tituly šedesátých let. Digitální verzi filmu, která byla slavnostně představena na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary v roce 2014 a nabízí ostřejší obraz i zvuk, si můžeš pustit už tuto neděli 21. září na CS Film.

 

Neckáře schválil Hrabal osobně
Václav Neckář, dnes známý český zpěvák a filmový herec, ve filmu ztvárnil hlavní postavu nesmělého mladíka Miloše Hrmy. Neckář měl v době natáčení zkušenosti z divadla i televizních písničkových pořadů a Jiřího Menzela si získal velmi rychle. „Splňoval představy o roli postpubertálního mučedníka lásky. Ještě jsme jeli k panu Hrabalovi domů do Libně pro souhlas. Když mě uviděl, vykřikl – Je to von! – a bylo to.“ vzpomíná Neckář.

 

Po natáčení si koupil červeného Fiata
Jelikož Neckářův honorář činil 160 korun na den a natáčelo se celkem 47 dní, vydělal si na tehdejší poměry slušnou sumu. Rozhodl se investovat do automobilu a po vzoru Heleny Vondráčkové a Marty Kubišové, které s ním zpívaly v kapele Golden Kids, si pořídil Fiat 600 v červené barvě. Kubišová měla stejný vůz v bílé barvě, Vondráčková v modré. Takže kamkoliv společně jeli, tvořili českou trikoloru.

 

První Oscar pro československou kinematografii
Ostře sledované vlaky, které jsou dnes považovány za klenot tzv. československé nové vlny, sbírali ocenění nejen doma, ale i v zahraničí. Byly promítány ve více než 30 zemích světa a staly se prvním československým filmem, který vyhrál Oscara. Konkrétně se jednalo o cenu za nejlepší cizojazyčný film. Dále byly nominovány na cenu BAFTA a Zlatý Glóbus. Na udělování cen jel tehdy Menzel s přítelkyní Jitkou Bendovou, která ve filmu hraje půvabnou průvodčí Mášu. Bendová uměla dobře anglicky, takže mohla v průběhu návštěvy překládat.

 

Razítko na zadnici prošlo
Bohumil Hrabal čerpal při psaní novely z vlastních zkušeností. Během války pracoval jako výpravčí na nádraží v Kostomlatech nad Labem, kde od kolegů železničářů slyšel řadu vyprávění, které později přetavil do literární podoby. I slavná scéna s razítkováním na zadnici telegrafistky vychází z jedné z historek. V roce 1966 šlo o velmi odvážnou filmovou scénu, která cenzurou prošla pouze díky humornému podání.

Ostře sledované vlaky se rozjedou v neděli 21. září v 16:00 na CS Film a ve stanici na tebe počkají celý následující týden díky Pecka archivu!