Programy

Předmětem doličným o mikrobu zla, jenž pomalu pronikl do organismu českého národa, je tento film, pohlížející analytickým okem na život nás všech. Prostřednictvím prolínajících se osudů tří dvojic evokuje tuzemský život před listopadem 1989, zatížený dusivou atmosférou nesvobody, i po listopadu, kdy se relativně nic nezměnilo, protože se nezměnili lidé. Pochmurný závěr naznačuje, že morová epidemie dosud trvá.

Traktorista Tóna Boháček má rád svůj klid a víkendovou partičku karet s kumpány v hospodě. Jenže je ve věku, kdy se měl už dávno oženit, a tak ho jeho máma přinutí, aby se s někým seznámil aspoň na inzerát. Myšlenka na ženění je to poslední, co se Tónovi zamlouvá, ale nakonec mu nezbude, než mámě z nedaleké vesnice přivézt zootechničku Janičku Pazderkovou, se kterou si pod nátlakem dopisoval. Jenže Janička se kvůli škodolibým kamarádkám stydí a nakonec nikam neodjede. Tóna se za každou cenu chce zbavit dotíravé maminky, a tak si přece jen přiveze dívku. Podaří se mu totiž přemluvit náhodnou stopařku, Pražačku Květu, aby jela s ním a předstírala, že je Jana. Třebaže Tóna je pro Květu jen venkovský…

Studijní pobyt českého spisovatele, který v Polsku potká půvabnou dívku, sice skončí bez manželské nevěry, ale podezření přesto zůstává. Koprodukční projekt složitě hledal společnou řeč a nakonec uvízl v dávno vyšumělých schématech. O Polsku, kde tehdy vznikaly takové filmy jako Popel a démant, nic nevypovídá. Za zmínku stojí, že hudbu napsal Wladyslaw Szpilman, pozdější hrdina Polanského válečného dramatu Pianista.

Rozsáhlý román Vladimíra Párala Milenci a vrazi je jedním z vrcholů české prózy. Jako většina Páralových románů se odehrává v Ústí nad Labem, v domě patřícím chemičce. V přízemí je tzv. montércimra, kde se střídají obyvatelé náhodní i trvalí, nad ní bydlí ředitel továrny a na patře je také ženská a mužská svobodárna. Na pozadí koloběhu obyvatel se odehrávají dva velké příběhy – příběh Borka Trojana (Jiří Langmajer) a jeho lásky k Zitě Gráfové (Zlata Adamovská), a příběh mladičkého Romana Gráfa (David Prachař), zoufale milujícího krásnou ale neklidnou Maddu Serafínovou (Kristýna Kloubková), jejichž zničující vztah dospěje až k vraždě. Režisér Viktor Polesný natočil nejen dynamickou grotesku, ale i rozsáhlou ságu, začínající šedesátých letech a končící epilogem v roce 1990. Největším…

Trojice příběhů, natočená debutujícími režiséry, se odehrává v kladenských dolech. Postavy procházejí všemi příběhy, aby ukázaly provázanost veškerého dění, v každé povídce vystupuje do popředí jiná postava i se svými soukromými starostmi, zatímco ostatní ustupují do pozadí.